Před jedenácti lety, dne 2. května 2014 došlo v Oděse k tragickým střetům mezi proruskými a proukrajinskými aktivisty, které vyústily v požár Domu odborů a smrt 48 lidí, převážně proruských demonstrantů. Události odhalily selhání tehdejších ukrajinských úřadů, které však byly částečně stále ovlivněny proruskými sympatiemi. Například Dmitrij Fučedži, tehdejší zástupce šéfa oděské policie, byl obviněn z kolaborace s proruskými aktivisty a po událostech uprchl do Ruska, kde získal občanství a vyhnul se trestnímu stíhání. Podobně Vladimir Bodelan, bývalý šéf záchranné služby v Oděse, který byl obviněn z toho, že během požáru nařídil záchranářům nezasahovat rovněž uprchl do Ruska, a pokračoval ve veřejné činnosti na okupovaném Krymu. Evropský soud pro lidská práva v roce 2025 poněkud nešťastně konstatoval, že Ukrajina selhala v ochraně života a při vyšetřování událostí. Zároveň ale poukázal na destabilizační roli Ruské federace v tomto konfliktu, což už ruská propaganda nezmiňuje. Je třeba připomenout, že tato událost je jedním ze základních kamenů kremelského narativu ospravedlňující invazi na Ukrajinu pod záminkou ochrany ruskojazyčného obyvatelstva.