27Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou
28a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky
nevyrve.
29Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže
vyrvat z Otcovy ruky.
30Já a Otec jsme jedno.“
31Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali.
32Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro
který z nich mě chcete kamenovat?“
33Židé mu odpověděli: „Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro
rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh.“
34Ježíš jim řekl: „Ve vašem zákoně je přece psáno: ‚Řekl jsem:
jste bohové.‘
35Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy – a Písmo musí
platit –
36jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že
se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?
37Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi!
38Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste
jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci.“
39Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl.
Předmět diskuze:
Bůh a nebo Bohové?
Proč Bůh o sobě mluví v množném čísle?
Bohové jste: Žalm 82:6, Jan 10:34,
G 1/26 I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby...
1