Bible je slovo Boží a v ni se Bůh představuje takový jak jsem napsal.
Bible je slovo Boží a v ni se Bůh představuje takový jak jsem napsal.
Jasně, a Země je plochá a plave ve světovém oceánu. Ty máš to nebe jisté!
Nebolí. On je už tak otupělý, že ani tlučení do hlavy mu už neublíží.
A kdo napsal Bibli??? Člověk. Byl na tu dobu docela promyšlený způsob, jak ovládnou společnost. Materialistické poznání světa bylo ještě v plenkách. Z pohledu času je v plenkách ale stále. Co víme o vesmíru, jeho vzniku, vývoji?
Co bylo vydáno různé literatury. Bible je jen a jen příručka na ideologické ovládání mas. Divím se, že v dnešní době vědeckého poznání ji ještě někdo může věřit. Divím se tomu, že ještě v dnešní době z ní žijí duchovní. Nebyli by užitečnější kdyby pracovali v nemocnicích?
Katolíci tvrdí, že Bůh existuje, i když ho nikdo se zdravým rozumem
neviděl.
Toho rána kdosi zaklepal na mé dveře.
JAN: Čau! Já jsem Jan a to je Marie.
MARIE: Čau. Přišli jsme tě pozvat, aby jsi s námi šel políbit Henrymu
prdel.
JÁ: Prosím? O čem to mluvíte? Kdo je Henry, a proč bych měl chtít líbat
jeho prdel?
JAN: Pokud Henrymu políbíš prdel, tak ti dá milion dolarů, a pokud ne, tak
tě promění v kyselé jablko.
JÁ: Cože? To jsou nějaké bláznivé nápady?
JAN: Henry je miliardář a filantrop. Henry vybudoval toto město. Henry ho
celé vlastní. On může udělat všechno co chce, a právě ti chce dát
milion dolarů, ale nemůže, dokud mu nepolíbíš prdel.
JÁ: To vůbec nedává smysl. Proč...
MARIE: Kdo jsi, aby jsi zpochybňoval Henryho dar? Nechceš milion dolarů?
Nestojí ti za malé políbení prdele?
JÁ: No, což o to, možná, pokud je to pravda, ale...
JAN: Tak tedy pojď s námi políbit Henryho prdel.
JÁ: Líbáte ji často?
MARIE: Ó ano, celou dobu...
JÁ: A dal už vám ten milion dolarů?
JAN: No..., ne, peníze není možné dostat dokud neodjedeš z města.
JÁ: A proč jste tedy ještě neodjeli?
MARIE: Nemůžeš odjet, dokud ti to Henry nedovolí, protože jinak ti nedá ty
peníze a promění tě v kyselé jablko.
JÁ: Znáte kohokoliv, kdo Henrymu políbil prdel, odjel z města a dostal
milion dolarů?
JAN: Moje matka Mu líbala prdel celé roky. Před rokem odjela, a jsem si
jistý, že peníze dostala.
JÁ: Ty jsi sní od té doby nemluvil?
JAN: Samozřejmě, že ne. Henry to nedovoluje.
JÁ: Proč si tedy myslíte, že kdokoli dostane ty peníze, když jste nikdy s
nikým takovým nemluvili?
MARIE: No, dostaneš trochu před odjezdem. Možná to bude podpora, možná
něco vyhraješ v loterii, možná prostě najdeš dvacku na ulici.
JÁ: A co to má společného s Henrym?
JAN: Henry má jisté známosti.
JÁ: Je mi líto, ale smrdí mi to nějakým monstrózním podvodem.
JAN: Je to ale přece milion dolarů, můžeš si nechat proklouznout takovou
šanci? Kromě toho, pamatuj, že když Henrymu nepolíbíš prdel, promění
tě v kyselé jablko.
JÁ: Možná, pokud bych mohl Henryho vidět, promluvit s ním, získat více
bezprostředních informací...
MARIE: Henryho nikdo neviděl, nikdo s ním ještě nemluvil.
JÁ: A jak mu tedy líbáte prdel?
JAN: Někdy prostě posíláme pusu vzduchem a myslíme na jeho prdel. Někdy
líbáme prdel Karlovi a on to posílá dál.
JÁ: Kdo je Karel?
MARIE: Náš přítel. To on nás naučil všechno o líbání Henryho prdele.
Vše, co jsme museli udělat bylo, že jsme ho museli několikrát pozvat na
oběd.
JÁ: A tak jste mu prostě uvěřili každé slovo, když řekl, že existuje
Henry, že Henry chce, aby jste mu líbali prdel, a že za to dostanete
odměnu?
JAN: To ne, Karel měl dopis, který mu Henry před mnoha lety poslal, v něm je
všechno objasněno. (Vytahuje cár papíru a podává ho Já) Zde je jeho
kopie, koukni se sám.
JÁ: (čte) Z Karlova zápisníku:
To ale vypadá, že to bylo napsáno v Karlově zápisníku?!
MARIE: Henry zrovna neměl žádný papír.
JÁ: Mám dojem, že kdyby jsme to důkladně porovnali, tak se ukáže, že to
je Karlovo písmo.
JAN: Samozřejmě, ale Henry to diktoval.
JÁ: Říkali jste přece, že Henryho nikdo neviděl!
MARIE: Teď ne, ale před mnoha lety promlouval k některým lidem.
JÁ: Říkali jste, že je filantrop. Co je to za filantropa, když bije jiné
lidi a proměňuje je v kyselé jablko jen za to, že jsou jiní?
MARIE: Henry to tak chce a on má vždycky pravdu.
JÁ: Odkud to víte?
MARIE: Bod 7 říká, že: "Všechno co Henry řekne, je pravda". To mi
stačí!
JÁ: Možná si to váš přítel Karel prostě všechno vymyslel?
JAN: O tom nemá cenu diskutovat. Bod 5 říká: "Henry tento dopis nadiktoval
osobně". Kromě toho, bod 2 tvrdí: "Alkohol užívej se zdrženlivostí", bod
4 "Jez zdravě" a bod 8 "Po použití toalety si umyj ruce". Každý ví, že
jsou tato přikázání pravdivá, zbytek tedy musí být také pravdivý.
JÁ: Ale bod 9 říká (nahlédne do dopisu) "Nepij", což příliš nepasuje k
bodu2. Bod 6 pak tvrdí "Měsíc je vytvořen ze zeleného sýra" a to je
totální blbost.
JAN: Neexistuje rozpor mezi body 9 a 2; bod 9 prostě jen upřesňuje bod 2. A
co se týče bodu 6, tak ty jsi přeci na měsíci nikdy nebyl, nemůžeš to
tedy vědět jistě.
JÁ: Vědci přeci prokázali, že Měsíc je složen ze skal a kamenů...
MARIE: Ale neví, zda přišli ze Země či z hloubi vesmíru, stejně tak to
tedy může být zelený sýr.
JÁ: Opravdu nejsem expert, ale zdálo se mi, že teorie, podle níž Měsíc
vznikl z částí Země, byla zavržena. Kromě toho, nevědomost odkud ty
skály přišly z nich ještě nedělá zelený sýr.
JAN: Tak! Právě jsi přiznal, že se vědci často mýlí, my však víme, že
Henry má vždycky pravdu!
JÁ: My víme?
MARIE: Samozřejmě, že ano, bod 5 to přeci tak říká.
JÁ: Tvrdíte, že Henry má vždy pravdu, protože to tvrdí dopis a ten dopis
je pravý, poněvadž ho nadiktoval Henry, protože to tak tvrdí dopis. To je
logika bludného kruhu, která se v ničem neliší od tvrzení: Henry má
pravdu, protože řekl, že má pravdu!
JAN: Konečně to začínáš chápat. Je to tak příjemné vidět někoho, kdo
se přibližuje Henryho myšlence.
JÁ: Ale... eh,(pauza) a co s těmi párky?
JAN: Párky v houskách, bez příloh. Tak pravil Henry. Jakýkoliv jiný
způsob je špatný.
JÁ: A co když nemám housky?
JAN: Nejsou housky, nejsou párky. Párek bez housky je špatný!
JÁ: Bez přísad? Bez hořčice?
(Marie znechuceně vyvalí oči)
JAN: (křičí) Že se nestydíš používat taková slova! Všechny přílohy
jsou špatné.
JÁ: Velká mísa kyselého zelí z kouskami párků je tedy nepřijatelná?
MARIE: (dlaněmisi zakryje uši a začne nervózně přecházet sem a tam)
Neslyším to, (zpívá) la la la, lalala, lalala.....
JAN: Fuj, to je odporné. To by mohl jíst pouze nějaký zrůdný úchyl...
JÁ: To je dobře! Já to jím hodně často.
(Marie omdlí, Jan ji zachytí a při následujících nenávistných slovech
jí odtahuje ze scény) :Kdybych věděl, že jsi jedním z nich, nemarnil bych
svůj čas. Až tě Henry promění v kyselé jablko, já tam budu, budu při
tom počítat své peníze a hlasitě se smát. Pak však hned Henrymu políbím
prdel i za tebe, ty bezhouskový párku, ty bezvěrný požírači zelí!
KONEC!
Co různých církví, to různých Bohů. Proto také docházelo ke křižáckým válkám. Nenávist různých církví je dodnes. A zase je to jen o nadvládě, majetku a politice.