Lámat chleba máme na jeho památku.
L 22:19: Pak vzal chléb, vzdal díky, rozlomil a dal jim se slovy: „Toto
je mé tělo, které se za vás dává. To čiňte na mou památku.“
1K 11:24: vzdal díky, rozlomil jej a řekl: ‚Vezměte, jezte. Toto je mé
tělo, které se za vás láme. Toto čiňte na mou památku.‘
1K 11:25: Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: ‚Tento kalich je nová
smlouva v mé krvi; toto čiňte, kdykoliv byste pili, na mou památku.‘
Ježíš toho napovídal - mnohé už v nebi oplakal... 
Ježíšovo tělo patří neustále Stvořiteli, i když ho on smí
používat! 
(Bohu Stvořiteli, Otci, Pánu a Spasiteli lidstva patří všechna lidská
těla! Máme je pouze "propůjčené"!)
Kdyby své propůjčené lidské tělo skutečně rozdával, už by
neexistoval... 