Tatínku! Lásko moje! Miluji Tě!
Ano, Bože a Pane náš! Ano! Miluji Tě...
Tatínku můj milovaný! Mám Tě moc a moc rád...
Tatínku! Lásko moje! Miluji Tě!
Ano, Bože a Pane náš! Ano! Miluji Tě...
Tatínku můj milovaný! Mám Tě moc a moc rád...
Ano, díky LÁSCE, kterou Bůh Stvořitel, Otec, Pán a Spasitel náš oživil v našich lidských srdcích, je i současná nevyzpytatelná Boží výchova našeho Tatínka vždy a všude snesitelná!
Ať chceme nebo ne, vždy se děje nadčasově láskyplná vůle Boží našeho milujícího Otce!
A to nikdo z lidí nezmění, i když si mnozí pyšní lidé myslí, že jejich vůle je lepší než Boží!
BRUNO FERRERO - SÍLA MYŠLENKY
Na jedné tmavé a opuštěné silnici zastavilo auto s proraženou pneumatikou. Řidič vystoupil, aby auto opravil, ale nenašel zvedák. Propadl zoufalství, ale vtom zahlédl v dálce světélko - byl to statek.
Vydal se tím směrem a přitom v duchu přemýšlel: "A co když mi nikdo nepřijde otevřít? A co když nemají zvedák na auto? A co když mi sedlák nebude chtít ten zvedák půjčit, i když ho má?"
S každou další úzkostlivou otázkou rostlo jeho pobouření. Když konečně dorazil ke statku a vesničan mu otevřel, byl tak rozčilený, že ho ani nepustil ke slovu a zakřičel na něj:
Ať se ti to líbí nebo ne, tvoje myšlenky určují směr cesty, která se nazývá život. Máš-li mysl plnou úzkostí a pochybností, pak žiješ v jejich zajetí. Jestliže se považuješ za nešiku a neschopného, pak se tak i chováš.
ANTHONY DE MELLO - PROROCTVÍ
"Chtěl bych se stát učitelem Pravdy."
"Jsi připraven na to, že do svých pětačtyřiceti let budeš vystaven posměchu, zneuznání a hladovění?"
"Ano. Ale pověz mi: co se stane, až mi bude pětačtyřicet?"
"Zvykneš si."
ANTHONY DE MELLO - POKROK
Jeden mladík rozmařile rozházel zděděný majetek. Jak se v takových případech obvykle stává, v okamžiku, kdy se ocitl bez haléře, shledal, že je také bez přátel.
Ve své bezradnosti vyhledal Mistra a pravil: "Co se mnou bude? Jsem bez peněz i bez přátel."
"Neměj obavy, synu. Dej na má slova: zas to s tebou bude dobré.
V mladíkových očích zasvitla naděje: "Budu zase bohatý?"
"Ne. Zvykneš si být bez haléře a sám."
(Bible, První Mojžíšova 2:7-9)
I vytvořil Živý Bůh /JHVH/ člověka, prach ze země, a vdechl mu v
chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem. A Živý Bůh
/JHVH/ vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého
vytvořil.
Živý Bůh /JHVH/ dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled,
s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu
poznání dobrého a zlého.
(Živé Slovo Boží)
P.S. Už z tohoto textu je naprosto jasné, že my všichni lidé Boha
Stvořitele a Otce svého nikdy nepochopíme! Vždyť který milující rodič
by vystavil své milované dítě tak strašlivému nebezpečí, jakým lákavé
plody ze stromu poznání dobra a zla byly?! Která maminka nebo který tatínek
by poslal své milované dítě na zahradu, kde roste oměj šalamounek, durman
obecný, rulík zlomocný, náprstník velkokvětý, blín černý, tis
červený, bolehlav plamatý, skočec obecný, oleandr obecný, sotorek obecný,
ocún jesenní, rozpuk jízlivý, kulčiba obecná, bolševník velkolepý nebo
vraní oko čtyřlisté a kde pod stromy roste nějaká ta smrtelně jedovatá
houba, jakými jsou čepičatka jehličnanová, muchomůrka jízlivá,
muchomůrka tygrovaná, muchomůrka zelená, vláknice začervenalá nebo
závojenka olovová? Umíte si takové rodiče představit?
A budete-li se obelhávat tím, že Bůh přece člověku ty plody zakázal jíst (Gn 2:17 "Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti."), potom vězte, že budete pouze směšní!
Bůh Stvořitel a Otec můj člověka stvořil tak, že nemohl v
předurčený den lákavé plody z tohoto "ďábelského" stromu nepojíst! I
proto ho před stvořením ženy zbavil jeho dokonalosti, když mu odebral jedno
z jeho "žeber" a uzavřel to místo masem! (Gn 2:21 "I uvedl Živý Bůh /JHVH/
na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo
masem." Ano, Bůh Stvořitel a Otec náš člověka nejprve omráčil, ani to
moc láskyplné nebylo, tedy z našeho lidského hlediska, a potom ho připravil
o jeho dokonalost, ve které ho k obrazu svému na počátku stvořil. Ptám se:
"Měl to právo?" A smutně si odpovídám: "Ano, měl to právo!" Dnes to sice
ještě nechápu, ale v ten "DEN", kdy nastane Boží soud s celým lidstvem a
kdy nám všem budou zjeveny příčiny všeho dění, to pochopím spolu s
námi všemi! Bohu budiž díky!)
Ano, člověk nemohl plody ze stromu poznání dobrého a zlého nepojíst!
Vyhnání ze zahrady v Edenu bylo součástí Božího plánu s celým lidstvem!
HRA O DOBRU A ZLU je dílo velkolepé, ale jsou-li naše smysly otupeny
bolestí, potom si to vždy nemyslíme...
Ale veškeré
dílo Boží je nadčasově láskyplné k lidem všem i k veškerému tvorstvu!
A v tom je naše naděje! O tom je lidská víra! O tom je LÁSKA BOŽÍ k nám
všem lidem. Amen.
Ano, někteří lidé mají role "chytrolínů", kteří zarytě tvrdí: "Bůh nevěděl, že člověk pojí plody ze stromu poznání dobrého a zlého!" Kdyby to nevěděl, byl by to vůbec Bůh?
Nechme se tedy překvapit, kdy všechny ty strašlivé hrůzy v nás a okolo nás skončí!
Pro mne osobně je Bůh mým a naším milujícím a milovaným Tatínkem i LÁSKOU! A to navzdory tomu, že tu kdysi stvořil strom poznání dobrého a zlého, aby si mohl s člověkem i s celém lidstvem hrát tak, jak si hraje! On si hraje, my často bolestně skřípeme "zoubkama" a úpíme hrůzou, ale ruku na srdce, radost ze života máme i uprostřed té hrůzy, co se v nás a okolo nás odehrává! Máme možnost vnímat LÁSKU svého nebeského Tatínka! A to vnímání LÁSKY BOŽÍ je umocněné právě tím, co se děje!