Bohem milované děvčátko!
Tatínek ví, kdo jsme a jací jsme a miluje nás takové, jací v
současnosti jsme! Mějme se tedy rádi takoví, jací dnes jsme, aby z nás
měl Tatínek radost... Miluje nás! 
S domovem to mám už dávno vyřešené - jediným láskyplným domovem mým a
naším je Rodina Boží - tam se všichni shledáme a tam si spolu zatancujeme,
děvčátko Bohem milované... 
PRAVDU zná jen Bůh - Živý Bůh - Bůh Stvořitel, Otec, Pán a Spasitel
náš! A podle mne je to tak správné, Bůh totiž znalost skutečné pravdy
nikdy nezneužije! U lidí si s tím dnes rozhodně jistý nejsem... 
Človíček Tatínkovi důvěřuje a raději se ho moc nevyptává, proč se
děje to, co se děje. Občas Tatínka o něco v slzičkách poprosí, to ano,
ale i v pozadí těch dětsky naivních prosbiček je idea: "Děj se vůle
Boží a ne má!" Ta idea pramení v lásce a úctě k našemu milovanému
Tatínkovi, kterým Bůh pro celé lidstvo je!
Ano, Živý Bůh - náš Otec - náš Tatínek - naše LÁSKA - je SVĚTLEM,
které vidí i nevidomí nebo lidé v temných žalářních kobkách, odkud je
Bůh už brzy vyvede... A v ten den bude navrácen zrak i všem slepým! Stejně
tak bude navrácen sluch všem hluchým! Uzdraveni budou i lidé nemocní a
tělesně postižení... Bude to velký den! DEN MILOSTI A LÁSKY BOŽÍ našeho
milujícího Tatínka! Človíček se na ten den už těší a věří, že
stejně tak se na ten den těšíte i Vy a další lidé... 
