Již v 17. století badatelé dospěli k závěru, že se knihy Hebrejské Bible nedochovaly ve své původní formě, stejně jako mnoho jiných starověkých děl. Biblické texty jsou výsledkem dlouhého složitého vývoje. Byly sestavovány z mnoha různých zdrojů a popisy stejných událostí na různých místech Bible si mnohdy protiřečí. Texty byly mnohdy doplňovány o nové pasáže, měněny i slučovány a při přepisech docházelo k chybám. Více viz. Chyby v Bibli.
Badatelé začali číst biblické knihy mezi řádky a zaměřovat se na rozpory v textech, jejich dublování, tématické a stylistické varianty. Podle svých zjištění pak začali usuzovat na to, kolik autorů a kdy knihu psalo či z jakých pramenů čerpali. Tyto metody označujeme jako kritické zkoumání biblických textů.
