Rozcestník >> Náboženství >> Bůh Tě miluje!

Je neco podobne dostupne i v CR a nebo v SR ?

ano karle ja bych ti jich dal mnoho kilo:-)na slovensku jsou zakazane pšstovat ve velkem nebot z pole je už malokdo dostane:-)

jinak jsou opravdu vyborne nejsou tak kaloricke jako brambory,ale kdybys je chtel uvařit tak je maš za par minut vařene,ale nejlepši jsou syrove jen lehce okrajet..a nastriuhat nebo ukusovat

když je zahrabeš do země tak rostou všude a na podzim ješte krasne kvetou jako vysoke slunečničky.-)

a mužeš je brat přimo s hliny kdykoliv v zimě podle potřeby ,když neni puda zamrzla a nebo počkat až trochu rozmrzne rostou mělce pod povrchem tak i rukama bys je vyhrabal:-)na co si ti duchodci stale ztěžují:-)

Opsal jsi to dříve, než jsem to napsal

Tak nechapu proc to zakazuji pestovat kdyz je to takto prospesna plodina. Vim, ze nekde ji dokazi nahradit treba i hodne rozsirenou potravinu jakou jsou brambory.

to je tím,že zeměldělci se bojí,že když zustane v zemi nejaka hliza i jeji kousek,tak by tam stale rostly-museli by je ničit nejakou chemikalii.....ale jiank je to velka škoda nebot rostou v jakekoliv pude i za sucha a plevel jim neubliži nebot rostou rychle a i na podzim krasně kvetou a když stonky uschnou bylo by to i jako palivo a nebo jako vlaknina opět do pudy....

a po celou zimu bys měl kdykoliv zalohu na hodnotnou plodinu k jidluaž do jara kdy začnou kličit ale i kličky jsou velice křehke jako chřest a chutne........

jinak kdybys je chtel skladovat přes zimu tak bys musel mít vlhči a chladnejši sklep aby nesesychaly,to u brambor tak nehrozi...nejlepši je je nechat přes zimu v pude i kdybys nemel žadnou zahardku,tak si je zahrab nekde venku a chod si pro ně přes zimu nikdo ti je tam neukradme:-)lide stejně už pěstovani nerozumí:-).

a kdybys měl nejake zviřatko nemasožrave:-) tak klidne do pulky července-jula.-)mužeš sklizet jejich nat např pro dobytek a stale ješte obrostou do podzimu:-)

Rambo a Sinda budou na dietě:-)

Špatně se dostávají z pole. Spíš než pořádná hlíza je to ztluštělý oddenek a chová se pak podobně jako pýr. Na oddencích je hodně pupenů a pomalu z každého kousku ti naroste nový. To by ještě samo o sobě tolik nevadilo, problém je, že ti to naroste klidně do dvou, třech metrů a pak svým habitem překrývá v růstu to ostatní, co tam má růst.
Když tam pak naseješ třeba pšenici, vidím ještě radost kombajnéra, který neustále čistí vytřásadla sklízecí mlátičky:-)
Ještě větší problém je, když opustí plochu pro pěstování a nebo pokud zbytky po čištění hlíz vyhodíš někam jinam než do popelnice. V přírodě se pak chová třeba jako netýkavka nebo bolševník. Jako invazivní rostlina, která likviduje přirozenou druhovou pestrost.

Dobre ale az je to jedla a navic i zdravi prospena plodina a neni narocna pokud jde o starostlivost neni i tohle urcita vyhoda ?

Představ si louku nedotčenou průmyslovými hnojivy. Druhová pestrost je tam obrovská, jen co různých rodů a druhů trav tam najdeš a také různého hmyzu. Když tam někde vyrazí topinambur, přeroste, zastíní, zadusí. Změní půdní strukturu, složení a tím i pH, ovlivní mikrobiální procesy. Obsadí uvolněnou ekologickou niku. Muselo by se to hlídat, jenže člověk je člověk. Zažil jsem i takový přístup, že jedné paní bylo líto plzáků španělských a tak je ze zahrádky odnášela do lesa.
Z toho plyne, že by se muselo nějak zabezpečit šíření. Ještě jsou tam semínka:-)
To jsou další náklady.
Problém je i s hlízou. Je to podobné jako zázvor a pak to očišťuj a nebo průmyslově zpracovávej.
Pak jde samozřejmě ještě o technologii vydobývání ze země, před dalším zpracováním.

Dokaze ti to kaloricky a slozenim nahradit brambory ?

Tak jak se to vezme, májí třeba víc vlákniny než brambory, což ocení náš trávicí trakt. je tam hodně minerálů a vitaminů. Bohužel je málo výživný, co se týče energetické hodnoty pro tělo. Inulin je dobrý pro diabetiky, ale zase se to nesmí jíst pořád, protože pak má projímavé účinky, jako vitamin C. Inulin je třeba také ve šťavelu - Oxalis trianularis.

Ty neznáš topinambury?
Jde vlastně o vytrvalé slunečnice.
Sám je pěstuji řadu let (tj. ještě v předrevolučních dobách). Jsou takové dva typy jedny mají hlízy světlejší hnědavé, druhé růžovočervené.
Dá sa to jesť:-)
Tedy pokud si dáš tu práci se čištěním škrábáním a krájením. Jinak je můžeš pěstovat na jednom místě dlouhou dobu, ale s vyžilou půdou se hlízy zmenšují. Ještě hezky žlutě kvetou:-)
Žerou je i králíci nebo prasata a kozy:-)

Neznam. Cemu je to tedy nejvic podobne ? Slunecnice ma pozivatelne jen ta seminka. Tu se ale podle toho co pisete nekonzumuji pouze ta seminka.

Nevim proc to je na Slovensku zakazano pestovat. Mozna i proto tuhle plodinu neznam.
Zda se ze by to mohla byt celkem zajimava a nenarocna plodina. Jiste existuje i spusob jak ji treba nahradit i pestovanim jine plodiny.

Pozor, vytrvalá slunečnice, se té klasické podobá jen vzdáleně, možná trochu svými ochlupenými listy a pak květenstvím, které je však malé, dejme tomu max. 10 cm v průměru. Semena nejsou dužnatá, nažky jsou, malinké, tvrdé, bez užitku.
Na Slovensku se nepěstuje právě pro to, že se z něj často stává invazivní rostlina, která likviduje přirozené prostředí.
Hladinu cukru v krvi snižuje třeba jestřabina lékařská (Jastrabina lekárska) a to opravdu výrazně, používá se nať.

pozor Mnichale :-)nadymají:-)

V kombinaci s tofu pak přímo minují

Kdyz nadymaji neni to pak pro ty zvirata nebezpecne je tim krmit ?

Naopak, ta nať třeba u králíků, to je vyloženě lék:-)

Taky doma chovas i ty kraliky ?

No jasně:-)
I když velmi omezeně, teď už. Dříve i kolem 90 Ks

Velkochovatel

Vůbec ne. Na vsi se králíci jedí a pak se vrazí do mrazáku, když je jich hodně a nebo je někdo koupí:-)
Bohužel teď hrozně podražily krmné směsi (granule), kterými jim občas vylepšuješ jídelníček a pšenice nebo ječmen.

To nevadí střílím už dlouho za chodu tohle mi zadek nenatrhne už zvyklý