Rozcestník >> Náboženství >> Bůh Tě miluje!

to je tím,že zeměldělci se bojí,že když zustane v zemi nejaka hliza i jeji kousek,tak by tam stale rostly-museli by je ničit nejakou chemikalii.....ale jiank je to velka škoda nebot rostou v jakekoliv pude i za sucha a plevel jim neubliži nebot rostou rychle a i na podzim krasně kvetou a když stonky uschnou bylo by to i jako palivo a nebo jako vlaknina opět do pudy....

a po celou zimu bys měl kdykoliv zalohu na hodnotnou plodinu k jidluaž do jara kdy začnou kličit ale i kličky jsou velice křehke jako chřest a chutne........

jinak kdybys je chtel skladovat přes zimu tak bys musel mít vlhči a chladnejši sklep aby nesesychaly,to u brambor tak nehrozi...nejlepši je je nechat přes zimu v pude i kdybys nemel žadnou zahardku,tak si je zahrab nekde venku a chod si pro ně přes zimu nikdo ti je tam neukradme:-)lide stejně už pěstovani nerozumí:-).

a kdybys měl nejake zviřatko nemasožrave:-) tak klidne do pulky července-jula.-)mužeš sklizet jejich nat např pro dobytek a stale ješte obrostou do podzimu:-)

Rambo a Sinda budou na dietě:-)

Špatně se dostávají z pole. Spíš než pořádná hlíza je to ztluštělý oddenek a chová se pak podobně jako pýr. Na oddencích je hodně pupenů a pomalu z každého kousku ti naroste nový. To by ještě samo o sobě tolik nevadilo, problém je, že ti to naroste klidně do dvou, třech metrů a pak svým habitem překrývá v růstu to ostatní, co tam má růst.
Když tam pak naseješ třeba pšenici, vidím ještě radost kombajnéra, který neustále čistí vytřásadla sklízecí mlátičky:-)
Ještě větší problém je, když opustí plochu pro pěstování a nebo pokud zbytky po čištění hlíz vyhodíš někam jinam než do popelnice. V přírodě se pak chová třeba jako netýkavka nebo bolševník. Jako invazivní rostlina, která likviduje přirozenou druhovou pestrost.

Dobre ale az je to jedla a navic i zdravi prospena plodina a neni narocna pokud jde o starostlivost neni i tohle urcita vyhoda ?

Představ si louku nedotčenou průmyslovými hnojivy. Druhová pestrost je tam obrovská, jen co různých rodů a druhů trav tam najdeš a také různého hmyzu. Když tam někde vyrazí topinambur, přeroste, zastíní, zadusí. Změní půdní strukturu, složení a tím i pH, ovlivní mikrobiální procesy. Obsadí uvolněnou ekologickou niku. Muselo by se to hlídat, jenže člověk je člověk. Zažil jsem i takový přístup, že jedné paní bylo líto plzáků španělských a tak je ze zahrádky odnášela do lesa.
Z toho plyne, že by se muselo nějak zabezpečit šíření. Ještě jsou tam semínka:-)
To jsou další náklady.
Problém je i s hlízou. Je to podobné jako zázvor a pak to očišťuj a nebo průmyslově zpracovávej.
Pak jde samozřejmě ještě o technologii vydobývání ze země, před dalším zpracováním.

Dokaze ti to kaloricky a slozenim nahradit brambory ?

Tak jak se to vezme, májí třeba víc vlákniny než brambory, což ocení náš trávicí trakt. je tam hodně minerálů a vitaminů. Bohužel je málo výživný, co se týče energetické hodnoty pro tělo. Inulin je dobrý pro diabetiky, ale zase se to nesmí jíst pořád, protože pak má projímavé účinky, jako vitamin C. Inulin je třeba také ve šťavelu - Oxalis trianularis.