Buh nas miluje tam jsou tři věci milucici milovany a samo milovaní-ale v Lasce se vše spojí a neni dvojnosti:-)Nebot Buh je i Laska a neni nic jineho kromě Boha za všemi tvary a jmeny.-)i ve tvarech a jmenech.-)
jsoucno existuje samo o sobě i bez projevu může existovat,ale projev bez jsoucna nikdy:-)
západní svět se vydal cestou rozumu ,vyvoje novych technologiíí a mnohdy zapomněl na pokoru skromnost a uctu-mnozi si mysli,že vše zaleži jen na nich ,na jejich špičkovem vybavení a sile,potom to mnohdy dopada takto https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-nejmene-jedna-z-obeti-sesuvu-alpskeho-ledovce-je-podle-italskych-medii-z-ceska-208184#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=raw6xnJupvZ-202207040929&dop_id=208184&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Je to „nepředstavitelná katastrofa, takový masakr, že bude obtížné určit přesnou totožnost obětí, protože těla byla roztrhána proudem ledu a kamení“
šerpove v himalajích ne nadarmo se před každym vystupem modlí a prosí Božstva o ochranu-ale v podstatě jak řekl jeden lama-vy horolezci se snažite vylezt vysoko abyste měli pocit silu a duležitosti,ale moudřejši zdolavají hranice sami sebe,svych mysli a srdcí uvnitř
Není vždy
snadné být neviditelný, a přesto mezi lidmi s láskou v srdci žít... 
neviditelny je jen Duch proto pan krišna řekl Ardžunovi-až se tvuj rozum přestane zneklidnovat rozpory názorů a ty plně spočineš v osvíceni,dosahneš cile jogy-joga to je spojeni je od něho odvozeno česke slovo -jho-tedy spojeni,sjednoceni člověka a s Bohem.
Jednou se Pán Krišna prochazel zhradou a hledal vhodny strom pro svou flétnu.Byly tam vzacne stromy s mnoha ovocem,cennym dřevem a vuní.Ale Krišna si nakonec vybral tzv obyčejny bambus který nemá ovoce a ni vuni.Ostatni vzacne stromy se ho zeptaly-proč si Pán vybral právě tebe a ne nás? A Bambus skromne odpověděl-proto že jsem prazdny a uvnitř volny a muže mnou snadno prochazet Boži dech,snad možna proto,že mé jemne listy se jen v radosti chvěji ve vanku za usvitu a večerního zapadu.
vše jde použit jako projev ucty a lásky k Onomu Jedinemu,jež všim proniká,věe naplnuje-v Němž vše žije z Něhož vše povstává Jímž je vytvařeno,udržovano a do něhož se vše nakonec noří jako vlny povstávaji z oceanu a do jehož klidne hladiny se opět skryjí.
co muže byt krasnějšiho a sladšiho než když vlna vi že je jen pohybovou formou oceanu a je snim neustale spojena a nezapomina na to a nepovažuje se za oddělenou a samostatnou od oceanu a jinych vln,potom nepotřebuje hašteřeni,hadky ani vysvetlovani a obhajovani sveho subjektivniho pohledu o tom jak se věci mají apod.Ale je spokojena a blažena at ocean ji použije jakkoliv nebot vi,že až jeji forma at je jakakoliv zmizi,tak se nemuže ztratit,ale opet splyne s oceanem až se vyčerpa ečas,kdy z vlastni nevedomosti po cele veky měla ruzne formy a prožitky:-)
dokud lidé nepoznají Pravdu o sobě ,světě a Bohu.nemohou najit štěstí ani tzv společnou řeč,nebot se stale budou dohadovat o tzv svoje subjektivni pravdy o Pravdě samotne.Vznešeny Buddha,mistr ježiš lao-c Krišna a jini neznamí poznali Pravdu takovou jaka je přimym prožitkem,za časem a prostorem a hlavně egem,potom-i když zdanlivě učili ruzne metody a zpusoby podle času,mista a urovně posluchačů-tak přesto vychazeli ze stejneho zakladu.a to je krasné a duležite nebot Pravda je živa tady a ted neustale a nejde ji hledat a očekavat v tzv budoucnosti,ale tady a ted.Je mnoho cest,ale jeden cil a smysl života.
jistě věčna pochybovačnost neni dobra,dokud je zde na začatku pochybovačnost,ktera vše šmahem zavrhne co neodpovida subjektivnimu přesvědčeni a urovně člověka,tak nemuže dojit k tzv tlučeni a otevření dveři a hledani.nebot nevedomost a z ni pochazejici egoismus a sobectvi,negativni emoce jako chtivost mit a byt a to třeba i v raji jako samostatny jedinec,dale hnev nenavist pycha žarlivost-toto vše nevede k vysvobozeni ale jen k zrozenim a smrtim v kolobehu samsary-jinak to nejde nebot dokud je zde ego a tzv pocit vyhraněne osobnosti tak bytost vytvaři svymi činy a touhami tzv karmu a potom sklizi to co zasevá dřiv nebo piozdeji a pan buh prostě člověka ponecha v jeho snech a tzv mu splni jeho přani,ktera jsou mnohdy pošetilá a tělo je pole, na němž se sklizeji plody našich skutku v podobě pocitu štastnych nebo neštatsnych a nebo neutralnich jako jsou např nemoci a prožitky zdraví a štesti apod:-)
v podstaě neni tak duležite to co člověk vyznava,ale to ,jakym je ,jeho charakter moralka etika.nebot o našich prožitcich a viděni světa rozhoduje stav naši mysli,proto všechna naboženstvi zduraznuji očistu a dobre srdce,charakter jako je laska soucit sdilena radost nesobeckost altruizmus apod..Křestanstvi ma destarero,Buddhismus deset ctnostnych činu-3 tělem 4 řeči a 3 mysli apod.To je zaklad bez něhož nejde stavet nic i kdyby člověk znal tisice svatych pisem.Jistě znate slova pavla-o tom kdy by byl jako jen dunici zvon apod.
❤️ I Ježíš řekl: „Nepomine jediné písmenko ze Zákona, dokud se
všechno nestane.” ❤️ A jestli to nevíte, Ježíš pravý Janův křest
přijal na znamení pokání, ke kterému se odhodlal. ❤️ A Zákon? To je i
Desatero! Nebo snad chcete tvrdit, že se vše už stalo? 
Tzv. desatero naleznete v Bibli na dvou místech:
Exodus (2. kniha Mojžíšova) 20. kapitola 2.-17. verš a Deuteronomium (5.
kniha Mojžíšova) 5. kapitola 6.- 21. verš.
Souhrnem zní desatero takto:
Já jsem Pán, tvůj Bůh:
DCEŘINA KLETBA - Karel Jaromír Erben
Což jsi se tak zasmušila, dcero má?
což jsi se tak zasmušila?
Vesela jsi jindy byla,
nyní přestal tobě smích!
"Zabila jsem holoubátko, matko má!
zabila jsem holoubátko ---
opuštěné jediňátko ---
bílé bylo jako sníh!"
Holoubátko to nebylo, dcero má!
holoubátko to nebylo ---
líčko se ti proměnilo
a potrhán je tvůj vzhled!
"Oh, zabila jsem děťátko, matko má!
oh, zabila jsem děťátko,
své ubohé zrozeňátko ---
žalostí bych pošla hned!"
A co míníš učiniti, dcero má?
a co míníš učiniti?
kterak vinu napraviti
a smířiti Boží hněv?
"Půjdu hledat květu toho, matko má!
půjdu hledat květu toho,
kterýž snímá viny mnoho
a zbouřenou chladí krev."
A kde najdeš toho květu, dcero má?
a kde najdeš toho květu
po všem široširém světu?
v které roste zahrádce?
"Tam za branou nad vršíkem, matko má!
tam za branou nad vršíkem
na tom sloupu se hřebíkem,
na konopné oprátce!"
A co vzkážeš hochu tomu, dcero má?
a co vzkážeš hochu tomu,
jenž chodíval k nám do domu
a s tebou se těšíval?
"Vzkazuji mu požehnání, matko má!
vzkazuji mu požehnání ---
červa v duši do skonání,
že mi zrádně mluvíval!"
A co necháš svojí matce, dcero má?
a co necháš svojí matce,
jenž tě milovala sladce
a draze tě chovala?
"Kletbu zůstavuji tobě, matko má!
kletbu zůstavuji tobě,
bys nenašla místa v hrobě,
žes mi zvůli dávala!"
Tu báseň bych dal na stěnu čekárny, kde čekají na potrat některé
ženy a dívky...
Já pouze toužím, toužím jako malé dítě, aby lidé byli láskyplní,
hodní a k sobě ohleduplní... 
A vím, že Bůh Otec náš ten zázrak učinit může! 
jistě přes bolest zklamání Buh necha každeho jit svou cestou za štěstím,aby lide zmoudřeli a poznali,kde je pravé štěstí
Dobré ráno, Bohem milované děti! 
Dnes do školy nemusíte, máte prázdniny! A jestli jste se rozhodly o
prázdninách pracovat, děti Bohu milé, potom buďte v práci dětmi pilnými
a svědomitými... 
Dnes je slunce zatím schované za mlžným oparem, mráčky a obláčky... A
to je pocitově příjemné. 
děti se v tyto krasne dny koupají venku v rybnicich a nadržich:-)jsou bezprostředni a žijí v přitomnosti,ale z pohledu běhu života už od narozeni každy směřuje ke smrti at lide,zviřata stromy kvetiny hvezdy apod.To nema vest ke smutku,ale k připomenuti jak je lidsky život vzacny a neměl by byt promrhan v povrchnich zabavach nebot čas rychle letí a nikdy nevime kdy přijde posledni vydech-život je nejisty ,ale smrt je jista,to nejhorši je,že si myslime ,že mame na vše dost času-ale dokud se lide nezamylsi a nerozřeši tyto otazky-proč jsem se narodil,odkud pochazim,kam směřuji,jaky je smysl života-tak budou nenaplněni a budou v nudě hladat pochbne štesti ve smyslovych požitcich,ale to je nemuže nikdy ploně uspokojit.
Snad jen:
"Bůh nás miluje!" 
1
1
1
