Já přece nikdy nemluvím o sobě, ale o Kristu.
Těch, kteří jsou narozeni znova jsou stovky miliónů. Radila jsem si
zajít na Google a zadat si .....narodit se znova........
Je tam třeba tohle:
http://www.cirkevusti.cz/kazani/musite-se-znovu-narodit-j-3-1-21-text
Tady se vůbec nejedná o mně. Já nejsem žádný guru, ani jim být nechci. Jsem normální obyčejná křesťanka.
Já vím o čem je řeč. My katolíci máme dokonce modlitbu:
Duchu Svatý, osvěcuj mě, veď mě, posiluj a utěšuj.
Řekni mi, co mám dělat, dej mi své vnuknutí.
Chci přijmout a uskutečnit všechno, co chceš ty,
podrobit se tvému vedení.
Daruj mi k tomu sílu, vytrvalost a nadšení. Amen.
Ducha svatého a tedy narození shůry přijímáme křestem a přijetím Ducha svatého:
Spása člověka spočívá ve zrození „shůry“. Neschopnost člověka spasit sám sebe nemohla být lépe vyjádřena. Spása není dílem člověka, nýbrž dílem Božím, Božím darem. Ježíš vysvětluje, že nové narození, narození „shůry“ je zrozením „z vody a z Ducha svatého.“ Ježíš odpovídá Nikodémovi: „Amen, amen pravím ti: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království“ (Jan 3,5).
V křestních obřadech říká kněz nebo jáhen při mazání křižmem: „Všemohoucí Bůh tě vysvobodil z hříchů, dal ti život z vody a z Ducha svatého, přijal tě do společenství svého lidu“.
Ano ratko, spása není dílem člověka, takže není možné, aby to člověk udělal sám křtem nebo kněz při tom nějakém mazání.
Musí se to ratko opravdu reálně stát, ne mít jen obřad.
Souhlas, ten obřad je služba která napomáhá tomu kdo usiluje. Pokud neusiluje, je zbytečná. Ale třeba jednou usilovat bude i díky bohoslužbě (nejen)
Tedy my kteří usilujeme věříme, že se to děje i (nejen) skrze obřad. Pokud obřad není, nic se neděje :-) Tedy je třeba to chápat jako vnější znamení.
Připomíná mi to trochu svatbu a svatební slib. Svatba ani slib nemůžou zažehnout lásku nebo ji vyvolat, jsou vnějším znamením lásky a tuto lásku zpečetí, dávají ji formu. A pomáhají ji zrát jakoby v "chráněném prostředí" posvátna. Ale jen za podmínky že o to oba usilují.
Jistě mohou zrát a láska může růst i bez slibu a na hromádce. Ale je to těžší.
ratko, nejde to srovnávat se svatbou, natož o soužití na hromádce.
To je duševní oblast, kde se rozhodujeme my.
Naplnění Duchem a nové narození je Boží nadpřirozený zásah, když přijmeme Krista..
Je to něco, co se reálně stane, nejen, že si to myslíme skrze vyučování a obřady.
Souhlas, přesně tak. A nevidím žádný důvod se domnívat že v tvém případě se to děje více než jinde. Tím nechci říct že to není možné, jen že né více a ni méně než u jiných věřících.
Byl t jen příměr... poukaz na obsah a formu. Jinak samozřejmě souhlasím že naplnění Duchem je Dar Milosti.
Pěkné a tady je to ještě přehledněji
Tak to ja by jsem byla raději obezřetnější a ne všemu hned naletět:-)
Jo někdo má úlet o třech osobách v Bohu, v Bohu je osob mnoho přeci:-) a Bůh v nich a osobami se v Bibli Bůh vůbec ani nenazývá.., jsou to smyšleniny lidské, nikoliv Slovo Boží, zavádějící učení kterému ano, naletěli miliony lidí a asi i Kjara atd.
takhle neuvažuji, spíše hodnotím přehledné uspořádání. Stručné a jasné.
Pokud chceš s někým vytvořit společenství dle svých výkladů, taky bys takový přehled měla mít. Každý by si pak přečetl, jak Bibli vykládáš ty.
Bibli není třeba vykládat když je, stačí ji číst, věřit tomu co v ní je a vyvarovat se toho co v ní není a nebo vůbec není:-), taky je dobrý umět rozlišovat co v ní říká Ježíš Kristus, neb on zděluje Slovo Otce, ja by jsem Bibli jenom přeložila i do ženského rodu:), to by se mohlo a nebo mělo aby bylo jasnější o čem je.
To ale je třeba nějak sformulovat a dokázat předat dál jak slovem tak činem a celkově sílou osobnosti (evangelium)
Milovati máme Boha svého a bližní své tak jako sebe, nikoliv Trojjediného Boha ve třech osobách a bližní své tak jako sebe, odvrátit se od lži a naslouchat tomu, co říká Ježíš Kristus je docela jednoduché:-).
