Dokonce i dnes se dali někteří politikové pokřtít, aby získali hlasy pánbíčkářů....
Ateisté totiž nebudou politika volit, že je ateista, ale pánbíčkáři
kvůli tomu, že se hlásí k teismu....
Být politikem, nechám se pokřtít, nechám se nafotit, jak jdu z
kostela...
jistě. Nebyl hlupák. Potřeboval peníze, na výzkum.... I pro svůj
životní styl.....
Měl velmi rád ženy..... To stojí peníze.....
P/aroubek se dal pokřtít, topolánek a mnozí další, a rozhlásili to, ve
snaze získat hlasy.....
Einstein nebyl vyčůránek jako Topolánek či paroubek. Píšeš tady nesmysly.
Takhle neuvažoval. Amanda je zářným příkladem maločecháčka, kterému jak se něco nehodí do krámu, okamžitě začne vymýšlet, jak to znegovat a zpochybnit. Za 2., bere to podle sebe, podle toho, jak ona sama by se zachovala v určité situaci. Einstein nebyl duchem tak zakrnělý, aby uvažoval jako Amanda. Pokud by byl, nikdy by nebyl tím, kým byl a bude i pro generace budoucí - velkým vědcem a průkopníkem ve svém oboru.
Tvé výkřiky jsou zbytečné. Jeho kniha Můj světový názor mluví jasně.
Jeho děti se jmenují Hirošima a Nagasaki.....
Podílel se na výrobě jaderné pumy....
přečti si jeho knihu Jak vidím svět.....
Einstein měl k atomové bombě dost podivný vztah. Projekt Manhattan z části vznikl na jeho doporučení, protože to byl právě Albert, kdo poslal dopis do Bílého domu s tím, že Amíci na tom musí rychle začít dělat, protože Hitler na své vlastní a-bombě dávno pracuje. V roce 1944 už ale varoval před zbrklým používání jaderných zbraní a po výbuchu nad Hirošimou se k němu přiklonil i samotný její autor Robert Oppenheimer. Prezident Dwight Eisenhower říkal těmhle lidem “poet types”, kteří si neuvědomují realitu tam venku.
https://g.cz/teorie-relativity-dala-einsteinovi-nesmrtelnost-nam-zase-gpsku-a-atomovou-bombu/
\https://www.feminismus.cz/cz/clanky/mileva-mari-einstein-a-jeji-prinos-teorii-relativity
V roce 1903, poté co Einstein získal trvalé místo na patentovém úřadě v
Bernu, se vzali proti vůli rodičů, především jeho matky, která
protestovala, že Mileva „je příliš stará, příliš sčetlá a
vzdělaná, chromá, Slovanka, nežidovka..“. Období v Bernu je zřejmě
nejplodnějších obdobím jejich spolupráce, která pokračovala i poté, co
se jim v roce 1904 narodil syn Hans Albert. Toto období vyvrcholilo
publikováním tří základních prací teoretické fyziky v časopise Annalen
der Physik v roce 1905, které vyšly pod jménem Alberta Einsteina, ačkoliv
existují svědectví o tom, že pod rukopisem stálo i jméno Milevy Marić.
Zároveň i další fakta svědčí o tom, že Mileva dala svůj talent a práci
zcela do služeb svého muže a nestála o to, aby její jméno figurovalo na
veřejnosti; na otázku, proč se pod jeden ze svých patentů nepodepsala,
odpověděla „Wir sind nur Ein Stein“.
Takže jeho žena byla mimořádně schopná a zřejmě mu hodně pomohla
