Bible začíná První Mojžíšovou knihou zvanou Genesis, ve které je popisováno stvoření světa Bohem v šesti dnech, včetně prvního člověka jménem Adam. Genesis dále pokračuje vyjmenováním Adamových potomků, u nichž v mnoha případech udává věk, ve kterém měli děti a věk odchodu na věčnost. Pokud se tyto události a stáří poskládají jak jdou v bibli za sebou, je možné vystavět chronologii jednotlivých událostí ve Starém zákonu v závislosti na době stvoření.
Někteří učenci však šli dál a pokusili se provázat tuto chronologii se zaznamenanou historií a zjistit tak datum stvoření vzhledem k modernímu kalendáři. Přestože jsou v bibli části, kde nejsou uváděna data, chronologie může být interpretována pomocí různých cest, jejichž důsledkem jsou různé odhady data stvoření.
Při použití takových modelů hledání data biblického stvoření se došlo v převládající míře ke dvěma dominantním datům – roku 5500 př. n. l. a roku 4000 př. n. l. Tato data byla vypočítána ze dvou různých verzí bible a většina vzniklého rozdílu mezi nimi pochází z její nejstarší části, Genesis. Starší datum má základ v řecké Septuagintě. Pozdější datum je odvozeno z Masoretského textu. Patriarchové od Adama po Teracha, Abrahámova otce, měli často více než sto let, když zplodili v bibli uvedeného syna, jak je zaznamenáno v Septuagintě nebo ve Vulgatě (Genesis 5,11). Čistý rozdíl mezi těmito dvěma genealogiemi v Genezi byl 1466 let (ignoruje nejasná „podružná léta po potopě“), což je fakticky rozdíl 1500 let mezi daty 5500 př. n. l. a 4000 př. n. l. ......
1