Jen klidně
záviď, dokud je co. Až jednou na mě taky dojde, budete se mi chechtat, jaký
jsem srab.
Jen klidně
záviď, dokud je co. Až jednou na mě taky dojde, budete se mi chechtat, jaký
jsem srab.
Ohledně zubů si myslím, že to mám takhle:
(1Ko 10:13)
Nezažíváte jiné zkoušky, než s jakými se lidé běžně setkávají. Ale
Bůh je věrný a nedovolí, abyste byli zkoušeni nad to, co můžete
zvládnout. Ukáže vám východisko, abyste zkoušku dokázali snést.
Margo, budu protivná, ale tento verš se vztahuje jen na ty, co jsou
narozeni nově z Boha. Jsou vlastní děti.
Víš o vlastní se i člověk stará jinak...….
Ale chvála Bohu, Bůh pomáhá nějakým způsobem všem, kdo ho volají.....
tento verš je o inom, dikcia hovorí jasne: Boh na nás v našich utrpeniach nenaloží viac, ako môžeme znést...takže pred Bohom sa nemôžeme vymlouvat, že naše utrpenie je neznesiteľné, a tobôž niektorí (začína to byť novodobá liberálna diabolská móda) podstupujú/schvaľujú eutanáziu...naopak, utrpenie, ktoré na nás dopúšťa Boh je pre naše dobro, a má aj spásonosný význam - zmýva mnoho hriechov...
Jistě ,taky věřím,že " milujícím Boha všechny věci napomáhají k
dobrému" jak píše Pavel.
Ale nesouhlasím, že by bolest zubů (nebo něčeho jiného) měla spásonosný
význam.
UTRPENÍ NESMÝVÁ HŘÍCHY, NENÍ ŽÁDNÝM DOBREM, UTRPENÍ JE NEŽÁDOUCÍM DŮSLEDKEM PÁDU ADAMA A EVY.
Ty tak strašně miluješ a opěvuješ utrpení a mučednictví, jen když se
netýká tebe, viď?