Rozcestník >> Náboženství >> O Bohu a o životě s Bohem

mimochodom, z čoho čerpáte?...spása je v Kristovom umučení, smrti a VZKRIESENÍ...ak by Kristus nevstal zmrtvých, márna by bola naša viera, píše ap.Pavel - Cirkev slávi hlavne vzkriesenie Krista - dôraz na umučenie Krista je v protestantizme­...ne, ne, viera SJ je židovčiaca a apologeticky arianistická, popierajúca božstvo Krista (a i Ducha Svätého) ("bláznivé stádo Arianovo", ako sa vyjadril na koncile v Nicei/325 Atanáš), je to také pseudokresťan­stvo/na hrane kresťanstva, ako sa vyjadrujú teológovia, - nie gnoze, gnoze je o niečom inom, ......

ad.: ratka, v RKC sa nikdy nevyjadrujeme "co je mi nejbližší", RKC nie je názorová demokracia, ani spolek rôznych názorov - v RKC sa vyjadrujeme: "taká je viera Cirkvi", ktorú osobne prijímam a rešpektujem:-)

Jeden moudrý muž řekl: "Zbožná osoba následuje učení své církve, zatímco duchovní osoba následuje vedení své duše."

a to druhé je správné. a co se tyče smrti a zmrtvych vstání tak asi tělo po smrti nevstane. Jestli je duše tak ta potom asi bude nesmrtná a možná se reinkernuje do dalšího života živé hmoty jestli to je pravda to bohužel nikdo potvrdit nemůže protože smrti se paměť maže a jestli se reinkernuje do nového života tak s prázdnou paměti

Ježíš Kristus vstal z mrtvých a nic se mu z mysli smrtí nesmazalo.

je to súčasne: "zbožná i duchovní osoba následuje vedení své duše, i súčasne následuje učení své církve

napsala jsem nahoře odkud čerpám. Je to z wikipedie, dám raději odkaz

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sp%C3%A1sa

Wikipedia tu (vieroučné veci, výklady Písma, a pod.) nie je relevantný zdroj, často to píšem, sú tam často nezmysly....Wi­kipediu píšu i neodborníci...

tady jde přece o rozlišování..­.napsala jsem jaké.

na věroučné otázky mám Katechismus a Bibli (ekumenickou), čtu si v nich pravidelně a objasňuji věci které jsou mi nesrozumitelné.

Tohle byla spíše snaha dát vedle sebe tři různé výklady, abych i sama porozuměla rozdílu mezi nimi, tedy v čem se liší. Snažím se porozumět sdělení.

tedy tři cizí výklady...z veřejného média.

Ty výklady jsou zjednodušené a nepřesné.

souhlas, jsou to šablony. Ale pro sebe si někdy takhle zjednodušuji věci taky abych porozuměla vůbec vocogo. Někdy mi úplně unika o čem to vlastně je řeč. Musím si to zjednosdušit a osekat na úplnou dřeň a pak zase přibírat detaily.

Dívám se na tyto 3 názory přes Písmo.

1. Tento názor nemohu přijmout , protože Kristovo vtělení, život a smrt nejsou pro spásu druhotné ani bezvýznamné, ale základní.
2.Ve druhém případě mi vadí zdůrazňování pouze Kristovy smrti. Jistě, jeho oběť , jeho krev nás očišťuje.
Ale Jeho vzkříšení celý plán spásy završuje. To je konečné vítězství - nad smrtí i hříchem.
3. Třetí názor je učení východních náboženství , smíchané s křesťanstvím. I když se Boží Syn stal člověkem,
člověk se nikdy nestane bohem. Společenství s Bohem , které jsme hříchem ztratili , bude obnoveno , ale
žádné "zbožštění" člověka. Proč mi to připomíná větu " budete jako bohové" ? Kdopak to tenkrát v ráji
člověku sliboval?

je tam pak dodáno v dalším odkazu, že se jedná o tzv. oslavení

přemýšlím nad tím, že Bůh se k nám přibližuje a sklání a dotýká se nás způsobem, které je mu vlastní. Tedy v duchu. Nic víc tím "bohové" myšleno není. Jen ž je třeba se produchovnit a tím Bohu umožnit se nás dotýkat, je to vzájemné. Bez Krista který přijal na sebe tělesnost (stal se jedním z nás) a zároveň byl plně v duchu Bohem. tím jsme my, kteří se hlásime ke Kristu jako jeh učedníci (a údy Jeho) těla, získali účast na jeho božství v Jeho oslaveném těle. Anebo to pořád nechápu, tedy principiálně :-) ale snažím se, přemítám nad tím a toužím porozumět podstatě spásy.

tak! inkarnáciiou Slova, ktoré bolo Boh sa Kristus stal Bohom (v plnosti božstva) i človekom (v plnosti človečenstva, Jn 1, 1; Jn 1, 14), čím sa sa Boh sklonil k človeku, stal sa človekom, a tým je jedným z nás - a rovnako v vo svojom božstve i človečenstve vstal zmrtvých a vystúpil do neba, kde je v sláve Otcovej - takto sme v Kristovi (ako čítame v liste Ef) vykúpení, - a v Duchu Svätom sme dostali pečať božstva, že patríme Bohu, a stali sa dedičmi Božieho kráľovstva pre slávu Otca a jeho Syna...

ad.:
Ef 1
12 abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy.

13 V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha Svatého..
14 jako závdavek našeho dědictví na vykoupení těch, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy.

třeba mi není jasné co znamená stát se chválou jeho slávy.

Rozumím tomu tak , že když jsme Krista poznali a máme v něm naději na život , máme Boha chválit a oslavovat.
Když to neděláme jenom slovy, ale celým svým životem , stáváme se my sami chválou pro něho.

hmm, nevím. Přijde mi ten obrat velice zvláštní až tajemný. Oslavovat Boha životem, slovy, činy, myšlením... ale nevím, nejsem si jista zda je tím myšleno tot.

nika

tak díky, když to je potvrzené od dvou oso, beru to :-)

Já s tím mám tak trochu problém, protože to je tak individuální jako máloco! Ano, máme se snažit žít "k Boží chvále", jenže to má další faktory, dané naší povahou, rodinou ve které žijeme, okolím... a ne vždycky se to daří! Někdy to fakt není možné poznat! Za svůj život jsem viděla tolik lidí, kteří vypadali že žijí k Boží chvále ale pak se ukázal opak a na druhou stranu zase úplně opačně! Těžko se v tom vyznat a hlavně: nesoudit....

Rozumím ti. Ani mně se to často nedaří. Ale už jsem pochopila proč.
Když se budu opravdu snažit , mohu VYPADAT , že žiju k Boží chvále. To chce změnu zevnitř , a pak se ta změna ukáže i navenek .Ale to sama nikdy nedokážu.
Pán Ježíš řekl "beze mně nemůžete učinit nic".
Ap.Pavel píše "všechno mohu v Kristu " Takže jediná pomoc je být stále s Ním .
Problém je, že si někdy myslím, že zvládnu situaci sama , že to už přece jako dlouholetá křesťanka dokážu.
A zrovna tehdy udělám kopanec .

nejde mi teď o hodnocení lidí či nějaké konkrétní chování,jako spíše o parozumění co ten výraz vlastně znamená. Jak si ho mám (pro sebe) vyložit.

Může to být i tak , že lidi, které si Bůh "vydobyl" , tedy vykoupil ,zachránil... budou zvláštní chválou Boží slávy tady i na věčnosti. Protože ani andělé ho nemohou Boha chválit jako spasený člověk. Nepoznali hříšný stav .
Mohou Boha chválit , protože je chvály hoden , ale slavit Boží milost může jenom člověk...

Boží chvála je také možná jásavý stav absolutní radosti, Bůh skrze lidi prožívá to co oni. Tedy možná :-) A Bůh si přeje prožívat radostnou blaženost.

:-) zaujímavé mnyšlienky, ale až tak do exrtému rozdielnosti chvlály a slávenia Boha spaseným človekom vs anjelmi, by som si nedovolil ísť...ale z Písma sa dá pochopiť, že spasení i anjeli vidia a chvália Boha rôznym spôsobom, ale to neznamená, že spasení chvália Boha a slávía Boží milost ako "víc hodni", víc, ako anjeli...nika, to by chcelo z Písma dokázat, ale je to zaujémavý (i keď neviem či pravdivý) postreh. .....

Vizitore , ne víc než andělé , ale jinak . Andělé jsou stále v Boží přítomnosti stále mu vzdávají chválu.
Ale pochop, může anděl chválit Pána za vysvobození z hříchu , od smrti ? Za tu úžasnou milost , kterou dostal člověk, bude ta vděčnost a chvála přece jen na jiné úrovni.

Napadá mně Zj.14 .1-5.
Nechci spekulovat o tom , kdo tvoří tento zástup spasených. Jen to je mi jasné , že jsou to vykoupení ze země.
Nikdo neumí zpívat tu píseň.... Ani andělé, ani jiné duchovní bytosti. Víš proč? protože je to píseň jejich vítězství ,jejich osobní zkušenost, prožitek jenom těch , kteří byli vykoupení, vděčnost za milost ....

to může být výraz z Jana 15:11: To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná."

Ptala jsem se jednou faráře, co je to plná radost. Nevěděl mi odpovědět. Myslím že my ještě nevíme, co je plná radost, neprožíváme plně radost. Občas nám do toho vleze nějaká starosst či nedůležitá myšlenka a odvádí nás od plné radost.
Celý ten verš Jana je úžasně mystický, život v plnosti... radost v plnosti, život v Bohu našem Pánu.

Představ si,ratko , jestli sis kdysi se svým milým telefonovala , nebo psala. Každý dopis nebo telefonát ti působil radost , ale jak jiná byla ta radost z toho když jste mohli být spolu?

Dnes si můžeme s Pánem vyprávět jenom v modlitbě a čtením jeho dopisu (Písma)
Představ si tu radost , až pro nás přijde , budeme mu moct osobně poděkovat za to co pro nás udělal, a žít napořád v jeho blízkosti. Pak bude naše radost plná.

pak... nikoliv teď

Čím jsem starší tím méně řeším to "PAK". Zajímá mne to stále méně. Dnes bych řekla že vůbec - protože - "ani ucho... ani oko... ani na srdce lidské nevstoupilo...." znáte to, že? Tak proč nad tím spekulovat?
Tady - a - teď.
S Pánem - bez přestání. V radosti i ve smutku.
Ono to fuguje den ode dne lépe.

však právě, Nika psala pak... život se žije teď. "Pak bude naše radost plná."

Ta radost se týká míry naplnění, ne vlastnosti radostí. Podívej se ba jiné preklady.

11 Tyto věci vám říkám, abyste v plné míře prožívali takovou radost jako já.

to je nepochopení pojmů, to je takové to doslovné chápání textů, bez kontextu, bez souvislostí bez širších znalostí, sám Ježíš přece říká:

34 Ježíš jim řekl: „Ve vašem zákoně je přece psáno: ‚Řekl jsem: jste bohové.‘ 35 Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy – a Písmo musí platit – 36 jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn?

ak uvádzame biblické texty, tak citujeme....