Zcela souhlasím s Pavlou, kázání může druhé odradit... pokud se vnucuje.Nejlepší je vlastní příklad.
Zcela souhlasím s Pavlou, kázání může druhé odradit... pokud se vnucuje.Nejlepší je vlastní příklad.
Ano, když se přímo zeptá tak je potřeba pravdivě odpovědět. No a to se může stát třeba jenom jednou za život! Ale i to jedno svědectví je někdy potřebnější než tisíc kázání.
Stačí jednou za život, pokud předáme alespoň jednomu člověku svědectví. Díkybohu za to.
NĚKTEŘÍ lidé jsou misionáři. Kázání je jejich povoláním. Tak jako tomu bylo u apoštolů a NĚKTERÝCH Ježíšových učedníků. Jiní svědčí svým životem. Jsme lidé různí a Bůh každého povolává jinam.
V této souvislosti je zajímavá zpráva raného církevního historika: „Celsus, první písemný bojovník proti křesťanství, se vysmívá, že dělníci, ševci, rolníci, nevzdělaní a neotesaní lidé jsou horliví kazatelé evangelia.“
:„Přál bych si od Boha, abyste se — ať zakrátko či zadlouho — nejen ty, ale i všichni, kteří mne dnes slyší, stali tím, čím jsem já.“ (Ži) (Skut. 26:28, 29)