bůh je stále přítomný v našich každodenních situacích. Vede náš život, i když si to někdy ani neuvědomíme. Až po akci zjišťujeme: Ano. Toto musel vést Hospodin, jinak by to nedopadlo.
bůh je stále přítomný v našich každodenních situacích. Vede náš život, i když si to někdy ani neuvědomíme. Až po akci zjišťujeme: Ano. Toto musel vést Hospodin, jinak by to nedopadlo.
Tak tohle si v poslední době uvědomuji dost silně. Jen se zamýšlím nad tím, jaký je náš vztah k Bohu když říkáme, že jsme věřící.Důvěřujeme Bohu , že vede náš život dobře i když jeho vedení často nerozumíme?
Bůh mě učí, abych Mu uměla důvěřovat. V neděli jsme se vraceli z křesťanského víkendu. Chtěla jsem chytit poslední autobus, který mi jel z města. V duchu jsem v autě chválila Pána. Pořád bylo dost času. Ale pak se to zvrtlo. Autobus jsem stihla a věděla jsem, že ho stihnu. Už tyhle situace znám, kdy se mě satan snaží trápit do poslední minuty. Ale tentokrát jsem mu na to už neskočila. Byla jsem v pohodě a věděla jsem, že autobus stihnu, přestože na poslední křižovatce skočila červená a já nevěděla, na jak dlouho. Takže doufám, že už konečně umím Pánu důvěřovat. Vzpomínám si, že v červnu na dovolené ke mně mluvil, když jsem se tenkrát modlila: "Všechno dopadne dobře, ale ty si užiješ, protože mi nedůvěřuješ."
To je pěkná zkušenost Domečku. Jen mně napadlo - nabouralo by to tvoji důvěru, kdyby ti ten autobus ujel?
Asi nenabouralo. Protože ještě zbývalo řešení, že mě známí nevysadi u autobusu, ale že mě dovezou až domů. A to by bylo taky Boží řešení.
No vidíš. A ještě příjemnější řešení viď? :-))) Pán Bůh má tisíc cest tam, kde my už nevidíme žádnou. A když to nevyjde podle našeho přání , tak později třeba pochopíme , že měl k tomu důvod.
Ano. Pamatuji se, jak jsem ve Žďáru nad Sázavou přestupovala z vlaku na autobus. Vlak měl velké zpoždění, už když jsem nastupovala. Povzdechla jsem si spolucestujícímu, že nevím, co mám dělat. A on mi řekl, že autobus třeba počká. Ha, ha. Ale potom běžím ve Žďáru na autobusak a můj autobus, který má už dávno být pryč, tam stojí uprostřed a řidič se vykecava s dalším řidičem z okénka do okénka. Tak jsem na něj mávla. A dodnes nevím, jestli ten, kdo mi ve vlaku řekl, že autobus počká, nebyl anděl. Jak to mohl vědět?
Taky něco napíšu. Když jsem se starala o umírajícího syna , došly nám léky a do důchodu daleko . Ptala jsm se Pána ,jak to řešit. Napadlo mne jít do lékárny a poporosit o léky , než se spojím s doktorem . Vyšla jsem před barák a ve schránce obálka s penězi . Pán Bůh dal někomu nápad, aby nám pomohl. Největší překvapení bylo , že tam bylo přesně tolik , kolik stál ten lék. Jak to ten člověk mohl vědět ?
I když jsou životní starosti obtížné, Bůh nikdy nedovolí, aby lidé
nesli břemeno, které nedokáží unést. Bůh pomáhá neustále, ale někdy
je třeba zabrat více viditelně. 
Že by jeho počínání souviselo s vůlí Boží? 
Stav církevních dogmat a morálky. Duchovní katolické církve se ve
Španělsku dopustili v 400 000 případech zneužití dětí. Rozsáhlou
zprávu o tom předložil španělský ombudsman. Kdo ví, jaký je stav v
Česku? 
Bůh je z pohledu věřících vševědoucí, všemohoucí. Vše na Zemi je z
tohoto pohledu v jeho rukou, včetně možnosti zasáhnout a odstranit
nepravosti (dle náboženských dogmat). Ale ve skutečnosti je veškeré
náboženství vymyšleno (včetně Boha) lidmi kteří si z toho udělali
živnost a docela dobře se jim z toho žije. Mají hodně volného času a tak
dochází i takovým problémům, jaké jsem výše uvedl. Pokud by skutečně
Bůh existoval, všemocný a vševědoucí, musel by zastavit i
války a všechna další zvěrstva co se na světě dějí. To co se na světě
děje je jen a jen o mravních a morálních vlastnostech lidí. Žádný Bůh
neexistuje. 