Rozcestník >> Náboženství >> Satanismus vs církev

tak tedy sláva Satanovi, sluhovi Božímu

Slávu přímo si nezaslouží, ale svojí roli v Božím plánu podle všeho má.

Principem života je dobro, takže žádná alternativ a tu není, protože bez dobra neexistuje život.
satan se chová jako lidé, kteří získali Darwinovu cenu. Dalo by se říci jak kvalitní dobro vytvářím, tak kvalitně žiji.
Mezi nebem a peklem je plynulý přechod a lidé nemohou posmrtně měnit pozice nahoru a dolů.
Jakou pozici si získal v pozemském životě, tak budeš žít i na onom světě. Čím si níže, tím si lidé mezi sebou vytváří větší peklo a utrpení.

Principem života je dobro, takže žádná alternativ a tu není, protože bez dobra neexistuje život

Ovšem principem vývoje je zase existence překážek, nedostatku, obtíží a narušování statu quo. Bez Satana v ráji by se člověku neotevřeli oči a nebyl by poznal dobré a zlé a nebyl by poznal, že je nahý. Takže pro člověka jeho poslechnutí představovalo nějaký zisk (ale taky ztrátu). Ta alternativa jako taková existuje, poněvadž bez ní by nebyla svoboda volby, ale jenom se člověk musí ony "nově" nabyté schopnosti správně využívat, protože není rozumné onu alternativu dále volit.

Bůh dává lidem svobodnou vůli rozhodnout a jen oni budou za své činy zodpovídat.

Podle mne svoboda spíš znamená smět vybírat z existujících alternativ. Pokud existují a já je nesmím zvolit, nejsem svobodný. Pokud neexistují, nemá to se svobodou nebo nesvobodou co dělat. Považuješ třeba nemožnost živit se fotosyntézou za omezení své svobody? Já teda ne, protože to nejde. Kdyby to šlo a někdo mi to zakazoval, to by bylo něco jiného.
Navíc za existencí alternativ přece nemusí nutně někdo stát. Ty existují prostě proto, že lidský mozek není počítač s programem, kde by by bylo předem dáno, jak na každou situaci reagovat, a kde by byla i kompletní databáze všech potenciálně možných situací.

Vzato opravdu logicky, neposlechnout pana Hodného neznamená poslechnout pana Zlého. Znamená to opravdu jen a pouze neposlechnout pana Hodného (tedy spíš neposlechnout to, co o jeho požadavcích a vůbec existenci tvrdí nějaká knížka), což se dá uskutečnit jistě i bez existence pana Zlého. A samozřejmě i bez existence pana Hodného. Že Bible jakoukoliv jinou alternativu než slepou víru definuje jako zájem pana Zlého, z čehož pak „logicky“ plyne, že nepřijetí hypotetického pana Hodného se rovná uposlechnutí hypotetického pana Zlého, to je taková logicky se tvářící pseudologická past na věřící.

Nemožnost živit se fotosyntézou za omezení své svobody nemohu označit, poněvadž termín omezení svobody indikuje, že je daná možnost pro mě reálná, jen je mi díky zásahu někoho/něčeho nedostupná, tj. je mi v ní aktivně bráněno. Což se neděje, poněvadž fotosyntéza pro mě reálná neni, jelikož princip fungování mého organismu takový proces neumožňuje. Nemohu to tedy označit za omezení svobody ve způsobu získávání živin, ale můžu to označit za neexistenci svobody ve způsobu získávání živin - s ohledem na to, že jsem odkázán jen na jeden způsob získávání živin.
Můj předchozí příspěvek byl jenom o tom, že svoboda předpokládá alternativy, a nikoli naopak. Že nejprve musím mít možnost výběru a pak až existuje svoboda, a ne naopak.

Co se týče těch pánů, věci se mají tak, že ono opravdu není víc pánů než ti dva. Jsou v tomto jenom dva směry a nejít jedním směrem znamená jít opačným. Takováto bipolarita existuje ve více věcech, třeba ve věci stravování: buďto jí člověk zdravě, anebo nezdravě. Jiná možnost neexistuje a člověk jí buďto v souladu s principem fungování svého těla a s respektem k němu, anebo v jeho nesouladu a bez respektu k němu. Podobně oni dva pánové zastupují jisté principiální fungování mé bytosti.

„Můj předchozí příspěvek byl jenom o tom, že svoboda předpokládá alternativy, a nikoli naopak. Že nejprve musím mít možnost výběru a pak až existuje svoboda, a ne naopak.“

No jo, jenže nesvoboda (při téhle definici svobody) taky předpokládá alternativy. Pokud alternativa neexistuje, nejsem sice svobodný, ale nejsem ani nesvobodný – to bych byl při zákazu vybrat nějakou existující alternativu. Proto taky nepovažuju nemožnost fotosyntézy za nesvobodu.

A svoboda by se dala definovat i jinak – třeba jako možnost zvolit jakoukoliv alternativu z jakéhokoliv jejich existujícího počtu, počínaje jednou. Tedy svobodný jsem, pokud mi nikdo nezakazuje nějakou existující alternativu zvolit.

Vidím to takto: jestliže v nějaké věci nemám možnost volby a jsem odkázán jen na jednu možnost (ať už z jakéhokoli důvodu), pak v té věci nemám svobodu, tj. nejsem v té věci svobodný, tj. jsem v ní nesvobodný.