Odmítnutím Boha je tu míněno odmítnutí toho, co je mravně správné, tj. příklon ke konání zla.
Odmítnutím Boha je tu míněno odmítnutí toho, co je mravně správné, tj. příklon ke konání zla.
a to je právě relativní, v pravěku mohlo být mravně správné něco jiného než dnes...
V základních mravních otázkách všichni byli zajedno: mravně dobré bylo vždycky jednání, při němž se jedinec vzdával něčeho svého ve prospěch druhého. Nějaká míra sebeobětování.
ale třeba zabít nepřítele z jiného klanu bylo v pravěku ok, dnes už ne...
Je otázka, zda i mravně. Poněvadž zabít nepřítele je i dneska OK, z jistého hlediska.
Popravdě nevim, jestli se pračlověk zabýval mravními otázkami. Záleží, jakou měl tehdy úroveň vědomí.
Jen se zeptám v dnešní době ti přijde že se hraje na to co je mravně správně?
To je záležitostí a odpovědností každého jednotlivého člověka, jestli na to hraje nebo ne.
Minulý víkend jsem si kupoval žitné housky a místo 12 jsem koupil 13 s domněním že jich mám 12 a nahlásil jsem 12 prodavačce a zaplatil 12 místo 13 a doma jsem to zjistil a i když na prodavačce bylo vidět že je dost v blbé náladě, šel jsem opět zpět do krámu, omluvil se a doplatil jsem za 13 housku.No a dnes kuluji 12 housek opět ta samá prodavačka a já vtipně,dnes opravdu mám 12 housek,dokonce raději třikrát přepočítal.Zned jsme se začali bavit a moc mě děkovala že se toto už nevidí.Ja odpověděl:Nechci vás zbytečně zatížit a tím i sebe kdybych věděl že by vám to mohlo ublížit.No a světě div se , usmívala a hned jsem tímto krokem udělal dobrou věc.