Rozcestník >> Náboženství >> Sekty

Je to dobrá příprava na život. Prostě se naučí vydržet jednou týdně hodinu sedět a NIC nedělat :-))
My se to jako děcka učily ve školce, třeba že se poobědě muselo lehnout a být ticho. Dnes jsou děcka fakt hozně rozmazlená. Pořád chtějí aby se jim někdo věnoval, jinak zlobí.
Přitom se mohou zabavit samy, něco si kreslit nebo mít autíčko a s tím jakože jezdit, potichu. tohle se učí, dokud jsou děcka malé. Později to prostě je jen horší.

Rozdíl je jednou týdně 50 minut v zadní lavici a 2x týdně 2 hodiny v sále pro 50 lidí. Když jsem byl na jehovistických bohoslužbách, trvalo to 2 hodiny a 10 minut a už jsem se nemohl dočkat konce jako že jsem dospělej.

dvě hodiny jsou opravdu moc dlouho, zejména pokud se nic neděje a jen mluví "pán vpředu"

Já si pamatuji dodnes jak jsme byli v kostele na pouti v Polsku. Nesla se panenka Maria na dřevěných nosítkách a zpívalo se, hrály varhany a já byla úplně paf. Taky jsem něco vykřikovala o pánovi v noční košili :-)) ale rodiče mě hned zpacifikovali. Pama tuji si to dodnes.

Podle mě je ideální, když se bohoslužby zahájí společně, je nějaká píseň, modlitba, nebo čtení z Bible, a pak maloši odejdou na svůj program přiměřený jejich věku, to jim dá určitě víc, než sedět s dospělýma. Navíc odmala mají vztahy s vrstevníky ve sboru, jsou si takoví jako sourozenci. Jehovisti jako že mají hodně věcí vychytaných až moc, ale tohle nemají podchycený vůbec. Při tom tohle je účinnější na růst sboru než šaškování se strážnou věží na ulici. Žádné besídky, žádné duchovní setkání pro mládež ve sboru, a při tom v době puberty ty mladé drží v tom sboru nejvíc ta parta, co si budeme povídat, se kterou to období překlenou do dospělosti a zůstanou v církvi. Tady podle mě jehovisti fatálně tratí.

určitě to je fajn. U nás napoosledy byvil děcka přímo farář během mše (dětská mše) Dělaly to sním a on jim všecko vysvětloval. A byly nadšené... četly přímluvy které si připravily a jedna četla: Prosíme tě aby náš pan farář byl normální :-)) obrovský řehot.

Jsem byla jednou pozvaná na předvánoční bohoslužbu u církve bratské a rozdali tam dětem čokoládové Mikoláše, to sem z takové bohoslužby nebyla moc nadšená :-).

1. Korintským 12
2Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám.

Jejda Kroky Sv. Miluláš byl křesťan.

kroky má doma plno model, jednou z nich je robertek na baterky.
potom má doma kafe s takovým panáčkem v turbanu, to je taky modla, ona od něho bere tu drogu a vaří si ji. Potom má kroky jako modlu Bibli a na internetu v ní hledá texty, které si sama překrucuje.

Ble ble ble to by ti bylo vymýšlet si blbosti :-).

Slečno nejseš ještě moc mladá na robertky?

Dyť Kroky má cca 70 let.

To ještě ne :-)

Vlastně teďka jdeš do důchodu, to máš tak 63. Hm mohla bys být skoro moje babička.

voje babička je na ?

Když jsem byla v jehovistickem sále poprvé, po skončení se mě ptali, jak se mi to líbilo. Uff, moc dlouhé, odpověděla jsem. Měli z toho legraci. Pro ně to nejspíš dlouhé nebylo.

Mě se taky ptali, byl mi dokonce hned přidělen nějaký bratr, který mi tam, jak bych to řekl, dělal garde. Pamatuju si, že jsem mu na to řekl, že jsem čekal, že se bude studovat Bible a že z Bible jen přečetli asi dva verše a jinak studovali jenom ty jejich brožury. (To mě překvapilo hodně.) A ten bratr mi na to řekl to, že přece v těch brožurách je to samý co v Bibli.

Protože studium Bible co znám v církvích, tak tam se studuje Bible.

A potom tě vošahávali v zákristii

Jehovisti nemají zákristii, u nich se to jmenuje místnost na právní výbor.

Dneska se všechno svádí na ADHD, ale podle mě má tuto poruchu málokdo. Podle mě jsou různé povahy dětí, některé jsou klidné a některé neusedí, a pro ty je to řekl bych až týrání.

Týrání to určitě je, ale pokud si nezvyknou už jako děti na různé nepříjemnosti... budou se jich bát a mohou si myslet že jim se vše nepříjemné vyhne. že tedy mají nárok na hladky a bezproblémový život.
Mám pět vnoučat a jsem na ně dost ostrá... tedy aby neotravovaly.

ADHD je fakt a stanovuje to lékař - psychiatr...
mám syna s ADHD...

moje děcka ji měly asi taky ale tehd se to neřešilo. Prostě problémy, tiky, úzkosti, šaškování a zapomínání úplně všeho. Ale vyseděli jsme to (my rodiče) a u vnuků to neberu moc vážně. Ale klidně mu lisknu nebo toho staršího habán (15 let) nakopu do zadku.

Facka puberťákovi od matky nebo od babičky neuškodí. Jenom si pamatuju, že když nás liskala babička, že jsme se ještě chlámali. Ona byla malá, sotva nám došáhla do obličeje a ještě se rozčilovala takovým pisklavým hlasem, že se nešlo nesmát.

tak to asi neměly a nemají, hyperaktivním ani liskanec nepomůže...

uvidíš až mu bude 30. Moje děcka byly hrozné, a teď jsou z nich úplně normální lidi.

a možná by i pomohl, kdyby neměl tak drahý brýle, ale z baně si nic moc nedělá a ještě mě seřve...

...no, problém s deckami je kresťanská viera...nemajú ju, alebo odpadávajú, hoci ju od rodičov (a iných v rodine) dostali...je to niekedy tragické, čo sa deje...Ježiš povedal: viera vo mňa rozdeľuje - tam, kde v rodine je- a nie je, tam rodina je "rozdelená", vzťahy ochladnuté, akési materiálne, mechanické, nie duchovné...

Podle mě víra předat nejde. Rodič jen ukazuje na cestu různými prostředky, vlastním příkladem života s Bohem, domácí katechezí… Ale předat víru může jen Duch svatý sám. Znám rodinu, kde se žilo s Bohem, a děti když dospěly, tak ve víře dál nepokračovaly. A znám rodinu, kde se doma o víře ani nemluvilo a 2x za rok se zašlo ze zvyku do kostela, a kluk se jim duchovně probudil z ničeho nic, teď vede křesťanskou mládež. Není to pravidlem, že zbožná rodina vyprodukuje zbožné děti.

Jo a tobě je kolik dědo?

neboj děvče jestli máš strach že se mu nepostaví až ho sbalíš. tak si najdi nějakého mlaďocha na

Nejstarší to určitě měl, poslali ho už ve školce k psychologovi. Ten mu dokonce předepsal léky, nafoukla jsem se a šla k druhému a ten mě úplně zdeptal. Kluk se trápil, trápil ale nakonec z toho trochu vyrostl a je jen divný.

A ten nejmladší měl úlevu ve škole, protože měl na všecko to dys... na mitku, na mluvení, na psaní a zůstala mu jen neshcopnost něco napsat. sama chyba.

jsou různé intenzity, můj syn to má celkem mírné, ale i tak to stojí za to, a léky bere, byť teď už to není zase tak znát, jesltli si ho vzal nebo ne, dřív to byl hodně velkej rozdíl...
musel jsem denně dohlížet, aby si ho vzal...

Tak uvidíš až bude starší, zda se z toho dostane.

jenom jestli...
... to ještě uvidím

Určitě pokud to stanoví odborník, to bych nepopíral, jenom jsem chtěl říct, že dneska se na to všechno svádí, že je to taková móda. Děcko třeba sedí půl dne u tabletu, při tom žere sladkosti, a pak to má odložit a začne lítat jak ďas, což je logické, když mladý tělo nemělo pohyb a nadopovalo se cukrem.

to se musí umět rozlišit, každej drzej parchant nemá ADHD...
a právě až poslední dobou se to řádně rozlišuje...

Ty ho máš chlapče?