Při studiu Bible jsem narazila na nesrovnalosti s učením SJ. Dlouho jsem se modlila, ať VRO začne mluvit v jazycích a přestane se o mluvení v jazycích vyjadřovat negativně. I za jiné věci jsem se modlila. Až teprve po čase mi došlo, že je to zbytečné.
Ty zase nechceš vidět jiné lži VRO. Třeba, že jednou přeloží nefeš jako nitro a jednou jako duše. To ti připadá férové? Mně teda ne a tvoje tehdejší argumenty byly na úrovni "hovádka božího."
Nadřazovala jsi svoje vlastní pochopení a děláš to dosud.
Výraz nefeš prostě několik významů má, ten správný je většinou dán
kontextem.
Nazvala jsi mě hovadem, protože jsem hájil své právo na ochranu osobnosti,
které selen opakovaně narušil.
Já ho za hovado považuji už dlouho. Nějaká událost se Selenem na to zase nemá až takový vliv.
Na moje smazané příspěvky psával Trolling - což bylo taky hanění moje
osoby.
Ja si jako trollka nepřipadá být.
Pokud jde o mluvení jazyky, tak už Pavel varoval, že je k němu třeba
přistupovat opatrně.
Nakonec prorokoval, že tyto dary ustanou.
V současnosti je tedy třeba k tomu přistupovat obezřetně, protože opravdu
nemusí jít o dar Božího ducha.
Poznávacím znakem dnešních křesťanů není mluvení jazyky.
Ustanou, ale taky napsal kdy. Až plně poznáme... A to bude až v nebi. Přečti si to celé. Píše kdy, a rozhodně to není teď, když je naše poznání a prorokovani částečné.
Znám to celé.
Proto dávám přednost jiným znakům křesťanství.
Prorokováním Pavel myslel vyučování na základě Písma.
Pokud někdo učí nebiblické věci, může se stokrát odvolávat na mluvení
jazyky.
Podle mě je prorokovani prostě prorokovani. I v první církvi byli proroci. Přečti si knihu Skutky. Jeden prorok prorokoval Pavlovi, že bude v Jeruzalémě uveznen.
Ano, byli to jmenovitě obdarovaní křesťané.
Nic nenapovídá tomu, že by to byla běžná záležitost, nebi dokonce, že
by o ten dar měli druzí křesťané usilovat.
Bible někdy zmiňuje konkrétní osoby, které prorokují (Sk 11:28, 21:10),
ale prorokování nebylo omezeno jen na ně.
Skutky 2:17
„Budou prorokovat vaši synové i vaše dcery... i na své služebníky a
služebnice vyleji svého Ducha.“
1Kor 14:31 – Pavel píše:
„Všichni můžete prorokovat jeden po druhém, aby se všichni učili a
všichni byli povzbuzeni.“
To ukazuje, že dar prorokování nebyl omezen na několik jmenovitých
jedinců, ale mohl být rozšířenější.
add Abuka: „Nic nenapovídá tomu, že by to byla běžná
záležitost.“
To je nepravda.
Zvláště v 1. Korintským 14 Pavel ukazuje, že prorokování bylo běžné ve
sboru:
„Usilujte o lásku, a dychtěte po duchovních darech, nejvíce však, abyste
prorokovali.“
1Kor 14:5:
„Chci, abyste všichni mluvili jazyky, ale ještě více, abyste
prorokovali.“
Tato slova ukazují, že prorokování bylo žádoucí, podporované a
reálně přítomné v křesťanském společenství – tedy běžnější,
než tvrdí Abuka
Pavel ve svých listech (zejména 1. Korintským 12–14) nevaruje před
jazykem jako takovým, ale napomíná k pořádku a správnému užívání
duchovních darů. 
1