A to víte, že je to pravda. Stačí si to jen vygooglit. Např. stránka www.orthodoxia.cz o tom hodně píše.
A to víte, že je to pravda. Stačí si to jen vygooglit. Např. stránka www.orthodoxia.cz o tom hodně píše.
... urobte abstrakt, o čom ortodoxia píše (takéto floskuly/prázdne frázy mám inak rád), potom to rozoberieme - Hus v žiadnom prípade nemôže byť v PC svätorečený, jeho bludy sú aj proti vierouke PC, proti vierouke všetkých apoštolských cirkví (23 východných cirkví zjednotených s RKC)), i proti anglikánskej...
Svatost mistra Jana Husa i svatost Jeronýma Pražského -- vyznavačů Pravdy Boží, svatého Pravoslaví a pravé Církve Kristovy -- byla v minulosti již mnohými pravoslavnými křesťany (včetně pravoslavných biskupů a duchovních) skutečně ctěna -- od starých dob až k dnešku. Svatost Husova byla ostatně vyznána i mučedníkem Jeronýmem před smrtí. Jeroným byl stejně jako Jan Hus ihned po své smrti národem spontánně prohlášen za svatého. Jeronýmovo jméno začalo být po jeho umučení uváděno spolu s Husovým v kalendářích mezi jmény světců, k jeho poctě byly skládány kollekty (tropary) a byly konány bohoslužby na jeho památku. Mistr Jan i Jeroným tak již vlastně byli svatořečeni svým lidem -- a to jak ve své době, kdy se hned po jejich mučednictví již přidávalo k jejich jménu slovo „svatý“, tak i nespočetnými zástupy pozdějších českých vyznavačů Pravdy Páně, kteří se k jejich odkazu hlásili, jejich památku ctili jako svatou a o jejich přímluvu u Boha prosili. Setkáváme se tedy s nepřerušenou pověstí svatosti těchto duchovních velikánů v našem národě, o kterém se svatý biskup Gorazd vyjádřil, že přestože formálně nebyl pravoslavným, byl vždy pravoslavným ve svém nitru, pod povrchem -- v duchu.
Svatí vyznavači, mistr Jan a Jeroným, vstoupili za pozemského života do díla svatých apoštolů Cyrila a Metoděje a jejich žáků i všech českých světců, kteří je předešli do věčnosti, v nebi se jistě připojili k jejich stálým prosbám za tuto zemi; je jistě zázrakem, na němž se výrazně podílela i jejich přímluva u Božího prestolu a jejich neviditelné duchovní působení v dalších dějinách, že svaté Pravoslaví v našich zemích nezaniklo ani rozvinuvší se protestantskou reformací ani pod zuřivým přívalem katolické protireformace, ale v podvědomí našich národů žilo dál, aby v nejbližším příhodném čase vyrašilo se vší nezničitelnou svěžestí na povrch. Jistě není náhodné, že po odeznění doby temna se obnovované české Pravoslaví, odvolávající se na svaté Cyrila a Metoděje a ostatní české svaté, se vší vroucností hlásí i k památce mistra Jana Husa a potažmo i mistra Jeronýma Pražského. Nebyl to snad zázrak na přímluvy kostnických mučedníků, ke kterým se tolik hlásila obnovená pravoslavná církev u nás, že za působení episkopa sv. Gorazda české Pravoslaví nejen přežilo ve vichřici pomluv, nenávisti, odporu a zlovolných útoků skutečně ze všech stran, ale naopak i v době hospodářské krize budovalo jeden skvostný chrám za druhým?
Bylo by záhodno, aby se oficiální církevní orgány intensivněji zaobíraly památkou těchto světců a -- nenaleznou-li vážné důvody hovořící proti jejich oficiální kanonisaci -- uspíšily přípravy slavného svatořečení kostnických mučedníků, pravoslavných vyznavačů, světců mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského, aby tak místní pravoslavná církev duchovně korunovala vzývání svatosti našich svatých vyznavačů předchozími generacemi od dřevních dob až ke dnešku.
Za použití Všeobecných dějin církevních od prot. Josefa Leixnera vydaných metropolitní radou pravoslavné církve v r. 1957 a starých českých kronik a letopisů připravil jer. Jan Baudiš
je Cirkvou svätorečený, amen! - to, že ho v českom prostredí dehonestujú ateisti, protestanti, a pod. to je ich problém, Cirkev vie, kjoho kanoniuzuje...
...během českého stavovského povstání byl moravskými evangelickými stavy obžalován ze zemězrady, když prý povolal řádící soldatesku polských kozáků a tajně se paktoval s císařem Ferdinandem II. proti stavům. Interpretace jeho působení je dodnes kontroverzním tématem a to především v rámci ekumenického dialogu mezi českými katolíky a protestanty...
...pokud jde o obvinění, které proti Sarkanderovi vznášeli protestantští vůdci, není znám žádný důkaz o tom, že by se účastnil jednání o polské pomoci císaři nebo o něm vůbec věděl Pomoc v Polsku každopádně dojednalo tajné císařské poselstvo vedené hrabětem Michalem z Althanu...
..dne 15. září 1859 ho papež bl. Pius IX. blahořečil, a 21. května 1995 byl v Olomouci papežem sv. Janem Pavlem II. svatořečen současně se Zdislavou z Lemberka. Kanonizace Jana Sarkandera byla ve své době kontroverzním tématem a nemalá část veřejnosti se stavěla proti ní. Proti kanonizaci se dosti ostře postavili též evangelíci a byla vnímána jako krok proti ekumenickému hnutí....
On se hlavně nezúčastnil toho zázračného procesí, které měl podle legendy vést. Stejně tak neexistovalo údajné zpovědní tajemství, za které se stal mučedníkem. A poslední věc: nežil život hodný světce.
SARKANDR 
"svatost" (sympatie, vzor, povesť, obdiv) medzi pravoslávny ľudom /o čom pochybujem, že vôbec niečo také existuje) je niečo iné ako svätorečenie v PC...Husovo učenie je naprosto nekompatibilné s učením pravoslávnej cirkvi, takže v nej nemôže byť svätorečený, ako sa tu podsúva...
Sarkandrovo chování bylo v protikladu k chování světce a je svatej.
ani náhodou, poctivé pravdivé pramene hovoria o Sarkanderovi niečo iné....ak RKC niekoho svätorečí, má k tomu perfektné informácie ktoré sa overujú aj stáročia , teda proces svätorečenia trvá 9 rokov (JP II., najkratší doteraz), 10, 50, 100, ale aj 500-800 rokov (napr. sv. Anežka)...
nepodsúvaj im Husa, v PC ako svätý neexistuje žiadny svätec menom Hus...prečo si neustále vymýšľaš? - už ani neviem, kedy píšeš/nepíšeš pravdu, neustále zavádzaš, motáš piate cez deviate, prekrúcaš, vtipkuješ, táraš...a to si religionista?... Hus je učením proti KC, ako aj proti PC - kacír/heretik/bludár, jeho bludy boli zavrhnuté a odsúdené Kostnickým koncilom (1414-1418) - amen!...čo ešte mám napísať?
Hus byl prohlášen za svatého a památka jeho byla slavena 6. července.
Podobně pak i Jeroným Pražský.
Český národ ctil Jana Husa jako svého světce. Kněží po jeho upálení
vzývali jeho památku zpěvem bohoslužebných hymnů, jimiž jsou oslavováni
svatí mučedníci. Věřící si rozebrali kazatelnu, z níž Jan hlásal své
učení, a částečky z ní si odnášeli domů jako "svatý ostatek". K jeho
poctě byly skládány náboženské písně.
Zajímavé je dále svědectví o požárech, které prý v průběhu věků
pětkrát zachvátily dům v Prachaticích, kde svého času mistr Jan Hus
přebýval. Plameny prý však nikdy nezachvátily jeho světničku, přestože
byla dřevěná, "jako by nad ní bděla zvláštní moc ochranná", a přitom
byl celý dům ohněm vždy značně poničen. A v jeho rodném Husinci prý
ještě v 17. století chodívali lidé k domu, kde se narodil, a odnášeli si
kousky jeho dřeva jako "památný ostatek". (Viz o tom zmínka zde)
Rozvinula se ikonografie mistra Jana Husa. Byl často zobrazován spolu se svatým Vavřincem, jehož mučení - pálení na roštu, bylo obdobné, a také s Janem Křtitelem, jehož jméno nosil. (Viz zde v dodatku)
I v Rusku na něho vzpomínali v dobrém; např. metropolita západní Rusi Grigorij Camblak v dopise ze 16. května 1417 velkoknížeti litevsko-ruskému nazval dokonce Husa svatým.
Otevřeně vyznal svou úctu k mistru Janu Husovi, jako k opravdovému velkému křesťanskému mučedníkovi, sv. biskup mučedník biskup Gorazd (+1942), když o něm napsal např. tato známá slova: „Byla to smrt velkého křesťanského mučedníka...
https://www.orthodoxia.cz/dejiny/husova-svatost.htm

Vizitore několikrát jsme ti citovali texty o husově svatořečení v PC a
ty znovu zapřeš jeho svatořečení. Fanatismus jak u jehovistů, toto
přesně dělával Abuka, (ty na rozdíl od něho aspoň neblokuješ.) 
ale no jistěže, jenom vaše katolická církev je ta pravá a svatá a má boží právo o všem rozhodovat i Pán Bůh podle ní musí tancovat...
1p 1:16 Vždyť je napsáno: ‚Buďte svatí, neboť já jsem svatý.‘
Tedy to máme příkazem :-)
Neblbněme!
a teď pepka
klepne i Visitora 
No ale - co už fčil, že, co s tím naděláme, musí se s tím nějak
vyrovnat sám...
... ale co - on stejně odkazy neotevírá 
takže
https://www.orthodoxia.cz/dejiny/husova-svatost.htm
kto druhému prvý jamu kope, sám prvý do nej spadne, - i do tej hrobovej:-)