Křesťanství stojí na empirii, né že ne. Tedy nedovedu si představit že by to byla filosofie.
Křesťanství stojí na empirii, né že ne. Tedy nedovedu si představit že by to byla filosofie.
Bez podpory empirií jak by víra fungovala? Jak by se tato víra zviditelnila? čím?
možná jen nerozumím pojmům. Pro mě je důležité sdílet víru, chodit na mše svaté, přijímat eucharistii, modlit se, a vnímat Krista jako obraz absolutního ideálu, dobra. Mít možnost se ho dotknout, vnímat a vědět že dobro JE, že pravda JE. Takhle vnímám empírii, jako víru že dobro, pravda, láska JE.
ratka před 20 minutami | #7633:
"vnímat Krista jako obraz absolutního ideálu, dobra"
Jo to je špatně :-)
Ježíš to učí jinak :
"Co jste učinili tomu nejmenšímu z bratřích mých, mně jste učinili."
Nikoliv, Kristus mluví o sobě v ostatních lidech i v těch nejmenších, neb jsou údy jeho těla, což je o křesťanství a to o čem psala Ratka je idolatrie, uctívání idolu.
skúsenosť je až následok viery, nádeje a lásky - prvá je vždy viera (zjaveného Boha v Kristovi), a skrze vieru nádej, a skrze obe láska (láska je však najväčšia, ako píše ap. Pavel) - láska vedie k dobrým - spásonosným skutkom a k milosrdenstvu...
Křesťanství stojí na zjevení. Východiska křesťanství vychází ze zjevení, zatímco východiska budhismu vychází z empirie, z psychologie. Takhle jsem to myslel.
Ale je to výsledkem nějaké vize, což je samo o sobě pochybné a je to důvod, proč křesťanství "netáhne" racionálně založené lidi. Zatímco budhismus má potenciál oslovit i takové lidi.
Nejsem si jistá v čem je buddhismus racionálnější. ale to sem nepatří.
lze! - hoci si to hriešnik akože neuvedomuje, le vie, že trpí - kto žije v hriechu, nesmierne trpí, onvie že hreší, a tak žije v uvedomenom alebo neuvedomenom v strachu, a vie, že ho spravodlivosť dobehne, vie, že príde pred súd - svetský- a ak tento nie (lebo svetské právo prehliada mnohé hriechy), tak Kristov isto...
Utrpení je až důsledek hříchu. Ekvivalentem hříchu v budhismu by bylo to, co způsobuje špatnou karmu, tj. prostě špatný, zlý čin - jehož příčinou je vždy nevědomost/neuvědomělost.
presne! - vieme to aj z Písma - utrpenia a smrť sú následkom hriechu...budhizmus je iste filozofia s mnohými pozitívnymi prvkami a odporúčaniami pre dobrý/spokojný/dôstojný život, ale nie nekonfliktový, lebo všetci sme v hriechu, a kde je hriech, tam je vždy konflikt...budhizmus však nevedie k spáse (i keď nikto, kto žije spravodlivo, nemôže byť vylúčený zo spásy, a tak ani budhista... - ale čo je to spravodlivosť? - keď jednou z kardinálnych cností je spravodlivosť, a tá je viera v Boha zjaveného v Kristovi? - spravodlivý je ten, kto verí v Boha, a ešte viac ten, kto verí v Boha zjaveného v Kristovi...
Nemůžeš na budhismus aplikovat křesťanské pojmy, protože to je
nesmyslné. Snad to dostatečně vyplývá z toho, co jsem o budhismu napsal.
Podle budhismu žádný hřích neexistuje, takže v žádném hříchu ani
nežijeme. V budhismu není nějaká autorita, která by nám stanovovala, co je
hřích a co ne, resp. že něco je hřích a něco ne. V něm platí zcela
jiné pojetí a vztahy.
To samé platí pro tu spásu - budhista neusiluje o spásu, ale o dosažení
stavu osvícení. To je pro něj spása: zbaví ho to strasti a ukončí
karmický proces jeho opětovného zrozování.
Spravedlivý je ten, kdo je mravně bezúhonný, ne?
Nevim proč by jsi si měl myslet, že křesťan žije nějak méně konfliktový život než budhista. Nebo dokonce že křesťan takový život nežije vůbec, ale budhista ano. Empirie tomu nijak nenasvědčuje. Koneckonců to že budhismus je nekonfliktní náboženství dokládá to, že v jeho historii prakticky neexistují žádné náboženské války.
No ale jenom ve velice velice malé míře a kolikrát ani neni jasné, co ještě je ta zkušenost a co je jen víra (předpoklad, že to tak bude).
pod pojmom "ZJEVENÍ" sa v kresťanskej teológii definuje už pred stvorením sveta a Vesmíru večné a nezmeniteľné rozhodnutie Boha-Otca poslať na tento svet svojho Syna (v plnosti času - ako píše ap. Pavel: - vtedy, keď sa najviac rozmnožil hriech, ale súčasne sa najviac rozmnožila láska Boha k človeku a k stvoreniu) Spasiteľa sveta a Vesmíru, aby tento hriešny svet vykúpil a spasil svojím umučením, smrťou a slávnym vzkriesením, a tak pripravil pre tých, ktoré v neho uveria, spásu v Božom kráľovstve...
Ježíš spasil Vesmír? Snad jenom člověka, ne? Člověka přivádí k dokonalosti, ne Vesmír.