Rozcestník >> Náboženství >> Sekty

Stromeček máme malý, stojí na židli, abychom o něj nezakopli. Dárky jsou zabalené, zítra pošupajdi pod stromeček. Kapr v lednici ještě syrový. Posloucháme vánoční pořady. A hlavně se těšíme, až se všichni sejdeme.

Já takto:

• Ano. Ano.
• Ano, dokonce jste je viděli.
• Ne, nikdo to nechce , jenom já, kvůli jednomu se dělat nebude.
• Dnes jsem po noční, na štědrý den, 1. i 2. svátek denní 12ky, pak 2 dny volno - k babce na Slovensko, a pak zas denně do práce až do Novýho roku.

Stromeček mám mrňavý, cca 80 cm i se stojanem, hustou jedličku (5 pravidelných kol větviček)) na stolku v pokoji, ať o něj nezakopáváme, dárky jsou už pod stromečkem. Kapra mám jednu porci - pro Pavla. Letos to máme s masem k salátu "dělené" - já mám filé, Pavel kapra, Monča lososa a Niki? To ještě nevím ke komu se přidá! Žeby kuřízek? Klidně! Mně to je fuk. No a štěně? To fakt netuším, to si rozhodne Monča. Asi to u nás bude zajímavé protože "mladí" mají první společné samostatné vánoce.... no, moc samostatné ne, když máme jenom jednu kuchyni ale to se nějak "vsákne". Monča a Niki jsou moji noví podnájemníci, bydlí nahoře a já s Pavlem dole. Zatím jsem tady vždy měla podnájemnky "single", s párem nemám zkušenosti, uvidíme....
U mne vánoční dny začínají už 23.12. Pro všechny nadělám bramborový salát. Večer po 16. hodině se sejdeme, moje děti a vnoučata. Plus někdo kdo se prostě vtírne. Nastane čilá výměna dárků. Zabalených - rozbaluje se až doma pod stromečkem na Štědrý večer! Na stole se ocitnou "vzorky" vánočního cukroví (a co ještě kdo přinese), víno, pro nezletilé nealko. No a bere se "vzorek" vánočního salátu - to neodolá nikdo. Posedí se, pokecá... všichni dohromady. No a pak už mají od stařenky klid Sice - když se náhodou stane, že bych měla být na Štědrý večer sama - tak to bycho mohla jít do kterékoliv rodiny, jenže se to stalo jenom jednou a tehdy jsem byla pozvaná k přátelům, na faru do Vsetína. Jo a jednou jsem byla u dcery. To bylo tehdy, když byly první a jediné vánoce s nejmladší vnučkou. Jako jediná z rodiny jsem byla smířená s tím, že o dalších vánocích s námi Kristýnka už nebude...a chtěla jsem je prožít s ní. Jinak mám vždycky někoho, kdo tady se mnou buď bydlí anebo nemá s kým jiným být...
Na výrobu bramborového salátu už potřebuji pomocníka, sama to nedávám. Letos pomohl, samozřejmě, Pavel, oloupat brambory nám pomohla Monika (pak s Nikem někam odjeli) ale hlavně přišla moje nejvyšší vnučka Laura. Je jí 12 a půl roku, měří 181 cm a práce zastane víc než dospělá ženská! Ono to totiž není legrace: letošní salát "spolkl": 12 kg brambor, 3 kg mrkve, 3 kg petržele, 3 kg celeru, 3 kg sterilovaných okurek, 3 kg šunky, 60 vařených vajíček 1,5 kg červené cibule, 1,5 lg sterilovaného hrášku a 4 litry majonézy (samozřejmě domáci) Zelenina nakrájená na drobné kostičky (mám kráječ), brambory "přes kolečko"... no, žádná legrace! Na zamíchání mám dětskou vaničku, takovou trošku větší než jsou dnes. Moje původní (ve které jsem koupávala děti) se už rozpadla ale kupodivu jsem před třemi lety vaničku sehnala v jednom obchodě, kde měli ještě staré zásoby z komunistických let ....
Zítra tedy budu s Pavlem a s podnájemníky, večer půjdeme do kostela na vánoční zpívání... a pak asi domů.

Když Pavel viděl poprvé ten hotový salát, myslel, že je to pro půl vesnice. Vyvedla jsem ho z omylu - ať si to spočítá: mám šest dospělých (děti s partnery) a šest vnoučat 10-18 let, mají "žravé období", to znamená že každou porci musí vynásobit minimálně dvěma (u ogarů raději čtyřmi) a stejně tak žravého zeťáčka Jenom co jsme s Laurou vynesly vaničku s hotovým salátem ne verandu, už tady zeťáček byl. Fakt za tři minuty! Smála jsem se a zeťáček na to: "To víš, moje tasemnice to neomylně cítila!" Jel z práce, zastavil se přinést nám dříví na topení, aby to nebylo jenom na "mladých". Samozřejmě že hned "vzal vzorek": hluboký talíř vrchovatě! Ještě opravil vypínač a jel domů. Za dvě hodiny přijeli všichni. Nasáčkovali se do jídelny, rozsadili se - a Laura nabrala salát do mísy a přinesla na stůl, aby "vzali vzorek" všichni. Snacha nakládala na talíře. Švagrovu žravost dobře zná, tak vzala hluboký talíř a naložila mu kolik se vešlo. Užuž jsem otevírala hubu ale zeťáček na mne mrkal . Tak jsem jim vyprávěla, jak jsme byli (před měsícem) s dětmi v Praze a šli Melantrichovou ulicí. Kolem muzea sexu. Padaly připomínky že "tam nejdeme - to je až od osmnácti" a podobně. Prostě legrace a kameňáky. Snacha podotkla: "Ale stařenka by tam určitě šla!!!" Dcera a puberťáci se chechtali ale stařenka docela vážně a rozhodně řekla: "Kdepák! Stařenka by tam nešla! V žádném případě!!" Snach nevěřila: "No to mně nenakecáš že bys tam nešla!!!" Já na to: "Opravdu bych tam nešla. Škoda peněz!" To už se divila i dcera a puberťáci: "Stařenka nám lže - stařenka by tam určitě šla!!" Já na to: "Stařenka by tam opravdu nešla! Protože stařenka už tam byla - a není to nic moc!!"
Dceři docvaklo, proč to vyprávím a otočila se na manžela: "Že ty si už tady na ten salát býl!"
Zeťáček se jenom uščuřoval a vyškraboval zbytky z talíře. Dcera se rozřehtala: "A to přišel dom a sprášil celý oběd!"

Redakce Sekt děkuje za podrobné informace. A psát ve 3 h. ráno, že ty ještě pečeš 68. druh cukroví?

V půl deváté dětičky s vnoučátky odjely a já si jenom tak "narovnala záda" na pohovce. Samozřejmě jsem vytuhla jak špalek, probudila se v noci do žádné práce se mi nechtělo, tak jsem pokecala na FB. Tady nikdo nebyl, tož jsem vám napsala román na dobré ráno

Jo a cukroví letos pekla Monča, ta podnájemnice. Každý den aspoň jeden druh. Jenže jí to Pavel s Nikim statečně ujídali! Zachránila z každého druhu pár kousků protože jsem jí to poradila a ukázala, kam to schovat aby to chlapi nenašli
Vysvětlila jsem jí, že každý Štědrý večer, když se vstane od štědrovečerního stolu, nastává zázračný okamžik, který bojový pokřik hospodyně "NEŽERTE TO" změní na její zoufalé kvílení: "PROČ TO NIKDO NEŽERE?" a tak je potřeba bojový pokřik nepřehánět schovat toho tak akorát, aby aby toho kvílení nebylo tak moc

No my letos jen 2 druhy.

Manželka s vnukem vanilkové rohlíčky a já ořechový se žloutkovou polevou.

já jsem zapnul po roce troubu že budu péct rohlíčky a ona prdlo nahřívací těleso spirála, než jsem to vyměnil, tak byla půlnoc, takže jsem pekl jedny rohlíčky celý den

Tolííííík. Bych se zcvoknul.

to tedy čumím. mám jen poloviční dávku a je toho hora. těch 60 vajec mě dorazilo :-)))

A to ještě dalších 10, absolutně čerstvých, co slepice snesly 22.12., na majonézu! (2 litry oleje, sůl, bílý pepř a dva velké kelímky hořčice. Protože kdybych přidala smetanu nebo jogurt, snížila bych trvanlivost. Takhle salát vydrží v chladu klidně až do Štěpána)

Já dnes bral 4 od 4

dělám taky majonézu ze žloutků a oleje, trochu horčice a trochu láku z okurek a z vařené zeleniny. A salát se dojí další den. ale jen z poloviční dávky (6 kilo)

1. Ano - umělý už 3 týdny.
2. Ano - po celý rok
3. Ano - za chvíli ho jdu obalovat - i filé i lososa
4. No coment (důchodce)
   

Dárky pro bratra připraveny:

-
A ženě jsem koupil i něco normálního:

Ještě jsem jí koupil vysavač, co vysává sám, a stůl, a šicí stroj (už má 4). Ale to spíš beru jako věci do domácnosti.

Jo a magnetky s kočičkama.

My jsme si koupili k vánocům SUV - manželka po něm toužila, prý ho potřebujeme.
626. m.n.m. - hodně sněhu.
A neskutečně ji to v něm sekne.
Blondýna v SUV - která s ním umí - je něco jiného, než zlatokopka, která na Jižní spojce/Průmyslový v Praze leze řidičům na nervy, protože to s ním neumí.

A co jste to koupili za auto?

Postarší "náklaďák" do těchto lesů - KIA Sorento.

Aha tak tu neznám. Mám Dustera, už ho mám rok.

jenže to máš jen předokolku, takže zas nic co by jelo v terénu.

to si do něj dal minimálně 200 000

Ne - výhodná cena po známosti - vypadá dobře, ale je to přesně sem - nové auta už roky nekupuji.
I ty dražší minimálně 10.000 km.
Před 11 roky jsem koupil nové Audi, nenajel ani 1000 km a "odešlo" motoricky - a byl problém na půl roku - pak mi dali nový. Hned jsem ho prodal.

Toto vyšlo i s výměnou rozvodů, všech filtrů a oleje jen na 4.300,- Eur. + přepis - ani nevím kolik stojí dělala si ho manželka.

Starý auto taky není výhra. Zpravidla ho majitel neprodává jen tak, ale už vnímá brzké investice. Další problém je, že skoro všechny ojetiny jsou buď kradené nebo bourané.

Kámoš měl před měsícem bouračku s jeho “slušnou zánovní” Oktávkou. Ukázalo se, že auto už nemá erbegy, že to kdosi před ním naboural, pojišťovna ho vyplatila a prodal to šmejdům, co z toho udělali zase fáro a střelili to do bazaru.

Nový auto se dá koupit pod 300 tisíc, radši koupím nejobyčejnější, ale nový, než slušnou ojetinu. SUV od Dáčije, Kie, MG a podobných levných značek, koupíš do půl milionu.

No to moje mělo 163.000 km pří koupě, teď 165.xxx, za 3 týdny - žádný problém.
Není to na krásu, ale na užitek a hlavně 4x4, co se nám už letos vyplatilo.
Se divím, že jsme to nekoupili už dřív i když jsme neměli problém - zimy byli "málo" sněhové. Na vyjetí na sjezdovku s vnuky dobré (lanovku dávají do kupy už asi 6. rok)
Manželka nás po cestě (bez údržby) odveze nahoru a skočí pro nás pod sjezdovku.

Jinak kupoval jsem ji po prověření přímo u prodejce KIA - vrácenou majiteli, který kupoval novou. Kdybys to tady znal (úzké silnice, kde košický řidiči si myslí, že jsou mistři světa), tak by sis nové jen tak na krátké vzdálenosti asi taky nekoupil.
Přes víkend je to tady jako na Václaváku, parkoviště plný a slavní KE řidiči stojí na silnici tak, že kolikrát má autobus, co dělat. O nehodách a autech v příkopu ani nemluvě

Tohle auto jsem koupil nový před rokem. V mojí výbavě stojí 500 tisíc, ale cena je od 377 tisíc. Jede to slušně i s tím pohonem na předek, 30 cm sněhu jsem projel. Je to na plyn, plyn stojí 16,90 Kč. 4x4 příplatek 100 tisíc a to už projedeš všude.

https://www.dacia.cz/vozy/novy-duster.html

Za tu cenu koupil brácha lehce ojeté Micubiši po nějaké bábě nebo můžeš mít 10 letou herku od BMW nebo Merciku. Radši půjdu do novýho auta v záruce, bez proprděných sedaček a kdoví co se s tím dělo, kamarád měl na opěrce hlavy zaschlý spermie.

Na nákup máme KIA, nafťák, 15 let, najeto necelých 60km a kromě oleje, filtrů, brzdové kapaliny a baterek žádný servis, nebo opravy. Teda, musel jsem pár detailů přepracovat, protože kostruktéři byli lajdáci. Uložení rolety za zadními sedadly bylo z plastu, ten zařval nejdřív a pásek na oblokování sklápění opěradla zadního sedadla se prořízl o ostrou kovovou hranu táhla uvnitř v opěradle sedačky.
První auto byl VW brouk, 28 koní, na tom jsem se vyřádil, pak Simca podobně, včetně opravy převodovky, pak VW pasat, pak autobusy kvůli dětem VW.bus, Toyota-bus, Mitsubischi-bus. Na každým autu jsem makal a musel něco opracovat. Největším podrazem byl ten Mitsubischi-bus, ještě v záruce mi museli vyměnit celé hřebenové řízení, pozděj se mi propálil jeden výfukový ventil, důvod lajdácká práce ve fabrice. A v hlavě jsem z jednoho olejového kanálku vytáhl asi deset cm dlouhou šponu po vrtání.

Na to, k čemu má sloužit je dostatečně dobré.
Za 40,- Eur ti zevnitř i z venku odstraní vše do poslední spermie.

Jenže ty máš sračku dvojkolku a ne čtyřkolku a vyjedeš tam kde vyjede i Favorit a dál se budeš hrabat stejně jako Favorit

To bydlíte tak vysoko?
Bledá závist se mnou cloumá já se narodila "jenom" v 568 m.n.m. a vždycky mne to táhlo výš, Deset let jsem bydlela v 635 a to bylo senza, to byla ta správná nadmořská výška pro mne! Teď bydlím v 315 a to je pro mne moc nízko

Buď ráda, v těch výškách musijou ženský pořád nosit kalhotky, protože se tam v zimě tvořijou ty sněhové jazyky.

My tady máme cca při tání(+3) naproti na pozemku 50 cm sněhu.
Když jsem před týdnem odklízel sníh, před auty sníh cca 60-65 cm( v garáži mám "bordel" ) tak jsem naházel tak cca 150 cm, protože někde nafoukalo i metr.
Ještě štěstí, že mě uklízení sněhu baví - i když nevím proč.
K tomu SUV jsem si musel přistavit přistavit stoličku, abych dal dolu těch cca 40-50 cm sněhu a to mám 182 cm.

Mě odklízení sněhu nebaví, protože mě z toho bolí záda. Ze dvora po cestu to mám asi 15 metrů do kopečka. Odklidil jsem to tak, že jsem to párkrát projel autem. Ale když jsme měli Favorita nebo Š 120, tak jsem to musel odklízet poctivě jako pako a i tak jsem byl rád, když jsem vůbec vyjel. To je ale pohoda, protože po svatbě jsme bydleli asi 2 roky na samotě, kde jsem musel na zimu dát výpověď v práci, protože jak jsme zasněžili, tak jsme se až do roztání nikam nedostali. Autobusy taky nejezdily.

Já už se 4. rok chystám dát před garáž cca 100 m odporového drátu.
Něco takového - https://www.hydrostop.cz/eshop/prumyslovy-topny-kabel-pds1p-40-3200w-85m/pro731.html

Zasypat pískem, nebo nějak do betonu.
Zapomenu (to ten věk a v zimě si říkám : "Co jsem to chtěl udělat v létě,")

Mám sněžnou frézu a paráda má to světlo i vyhřívaná rukovítka. 6rychostí sníh to háže 12m a můžeš to regulovat za jízdy kam a jak to má padat

Já žil na samotě 5 let(pracovně) před revoluci.
Vesnice na obě strany 5 km, autobusová zastávka 1 km přes les.
Sněhu a mrazu každoročně "habaděj"
Když jsem tam dojel s manželkou s dvouměsíční dcerou v náručí a 1 a půl roční vedle ní,
tak propukla v pláč se slovy : "Kde si ma to priviedol?"

Teď na to vzpomínáme jako 5 let v Raji.
Takže já už Království nebeské nepotřebuji.

Já se narodila 3.12. a ten rok už byla spousta sněhu. Staříček očekávání prvého vnoučete prožíval snad víc než moji rodiče a tak už v létě vzal ke kožešníkovi krásně vydělané ovčí kůže, kus zeleného sukna a nechal ušít teplý fusak. Velký a těžký. (Ještě já jsem ho používala pro své děti ale segra ho pak vyhodila. Škoda.) Přišly vánoce. Na první svátek vánoční šla maminka dolů do vesnice do kostela. Nakojila mne než odešla a domluvila se s tatínkem, že mne pak přinese dolů, pod kopec, k maminčiným rodičům. (výškový rozdíl 140 metrů). Stařenka mne přebalila, zabalila do peřinky, deky, vložila do fusaku, pěkně zapla a vynsela na podsínek, kde už čekal oblečený můj tatínek a uzlíček (no, byl to pořádný uzel!) si převzal. Stařenka se ale nepodívala, v čem je její synáček obutý. Za chvíli zahlédla oknem nějaký pohyb. Kolem oken projížděl lyžař. Stařenka vyběhla na podsínek a ještě zahlédla, jak se její syneček řítí na lyžích dolů z kopce, přes pole k lesu v "ráztoce" (strž kolem potoka), na zádech vojenský baťoh z kterého vykukoval fusak Jak vidíte - tatínek sebou nikde nešvácnul ani mne tím fusakem neudusil

Aha - takže "střelená" jako moje 3/4-tka

Znáš mne přece dost dlouho, ne? Neříkej že Tě to překvapuje!

Zjistil jsem že Pavla je druhá Božena Němcová i stým sexy apetitem

ten robot na vysávání dobrý, ale u mě by se to vytírání co má navíc neuplatnilo, chodím zásadně po domě v botech ,takže robot by utřel púl metru a už by měl hadru černou.

Kuš! Teď jsi mne "dostal"! Na té aktuální fotce jsem marně hledala Tvého syna a až po chvíli jsem si všimla, že vykukuje Tvé ženě pod prsem

Po prstem?

chci vidět toho syny, jak vykukuje kde to je?

Je to pod fejsbukem.

Seděl jsem na vyvýšeném místě na pohovce s tužkou a papírem v ruce a dělal čárky kolik dárků máme pod stromečkem, bylo jich víc než 70 desát. Takže nový rekord. Papež říkal že se máme uskrovnit a radši mít menší dárek a zbytek peněz poslat Ukrajincům. Myslel že jim koupíme tank. I Rusová nám přejí krásné vánoce. Televize RT natočila pro Evropany tento krásně znějící klip: &t=2s Hádejte co si dali v roce 2023 na vánoce za polévku

PS: dárků bylo vic jak 80sát a klip se jmenuje: Veselé protiruské Vánoce

To štokrdle stoji o 15 cm výš na jednom z dárků.
Jezulátok na to koukalo nevěřícně, asi takto nějak si lidé představují nebe?

My ho máme u syna v pokoji, stojí na zemi a je do stropu.

Letos jsem dostala zelené jmelí na výzdobu, z listí lze vařit čaj ale to sem nezkoušela :-) a Kadidlové tyčinky na zapálení, to bylo perfektní - doporučuji :-)
To i Ježíš dostal kadidlo od tří králú, to není od věci.
A byli řízky a štrůdl atd. :-).

No, my jsme si svíčky, kadidla, purpuru a i vonné tyčinky zakázali už dávno. Ty věci produkují jedovatiny, které pak člověk dýchá.

Mně to právě že vyčistilo, trpím na alergie prach a roztoče a kadidlo je tomu desinfekce, lépe se mi dýchalo a způsobilo pokoj, zakazovat něco co bylo vždy přirozené by se asi že nemělo, zkusím v tom víc experimentovat na příští vánoce, v kostele mají taky kadidelnice a kadí a kadí, bylo doma jako v kostele :-).

Každej jak myslí, v malém množství ty jedy organizmus snad odbourá.
V 80. letech odebírali městští hygienici Vídně vzorky plynu, rádoby vzduchu, z kostelů (v době bohoslužeb).. Rovněž analyzovali svěcenou vodu z lavórků brali otěry z klik a z lavicí.. Útlocitní by měli jít do kostela jen v dýchacím skafandru. Kostely dostaly nařízení, že se musí větrat, dezinfikovat věci, na které lidi sahají a po hodině vyměňovat svěcenou vodu ve žlabu..
Pokrok zachvátil i kostely a tak jsem viděl nějakou reportáž, ve které byly parafinové svíčky nahraženy LED-kama a jedna z nich se na půl hodiny po vhození mince do kasičky rozsvítí - žádné kancerogenní saze ve vzduchu.

Já jsem už dávno poprosila všechny, aby mně nedávali dárky, které se hromadí. Nejlépe to vyřešila moje švagrová, když jsem slavila padesátku. (jejej, to je už 16 let!!). Přišli na oslavu a brácha nesl v náručí velkou papírovou dárkovou tašku. Vyčuhovala z ní litrovka Becherovky, nahoře byla položená bonboniéra. Podle instukcí manželky postavil tašku na podlahu a já ji začala zkoumat. Vytáhla jsem tu flašku a bonboniéru. A pak: tablety do myčky, aviváž, Jar a Cif na nádobí a úplně vespod byl devítikilový prášek ka praní. Všichni se smáli ale bráchu to rozčílilo a obořil se na manželku: "Dal jsem ti peníze ať koupíš něco pořádného!!!" Chytila jsem bráchu kolem krku: "Bráško, zklidni hormon! Tohle je ten NEJLEPŠÍ dárek, co jsem dostala! Šárka se nad tím dárkem opravdu ZAMYSLELA a protože mne dobře zná, tak ví, čím mně udělá radost! já na TOHLE NIKDY NEZAPOMENU!" A je to pravda. Ještě po 16 letech na to vzpomínám! Byl to opravdu dárek z lásky a pochopení.
Navíc tím inspirovala ostatní příbuzné a od té doby takovéhle "spotřební" dárky dostávám každý rok! Dokud byla vnoučata malá tak jsem, samozřejmě, od nich dostávala dárečky jimi vyrobené (keramiku z keramických kroužků, vyšívané ubrousky, skládanky z papíru, přáníčka a pod) a na ty mám speciální krabici. Ale je fakt, že na dárek k vánocům se děti vždycky domluví a zeptají se mne, co bych chtěla a já si řeknu. Letos to byla sušička na ovoce a houby, ta stará na podzim dosloužila. Jenže: ouha! Odstěhovala se podnájemnice a odvezla si remosku. Chmurka. Musela jsem zapínat troubu i pro maličkosti. Naštěstí dárek k vánocům řešil i můj přítel. Takže dcerunka ho "zinkasovala" a remoska je taky
Nová podnájemnice si všimla že mám poměrně staré pánve a pod stromečkem byl "rohatý" balíček s lístečkem: "Prohledej co máš, vyber si oblíbenou, tu si nech a zbylé vyhoď. A přivítej nové členy kuchyně. M+N+A) (Monča, Niki a štěně Angie)"
No a kromě toho ještě spousta všelijakých dobrot, hlavně každoroční vaječný koňak co vyrábí starší snacha. Před dvaceti lety jsem ji to učila ale ona za ty roky ten recept vylepšila a přivedla k dokonalosti!

To bylo kdysi - spousta nesmyslů a záplava balícího papíru, stužek a mašlí. Tak jsem řekl "rodino, nechci nic víc, než knížku, nebo něco jiného praktického". A funguje to. Letost jsem dostal dálniční známku a biografii Kreiského v humornějším, tedy v lidštějším podání. A také nepitelnou zrnkovou kávu z Vietnamu, je pře-pře-přepražená do černa (syn byl ve Vietnamu na služební cestě)..

To ja dostávám pravidelně notýsky :-).
Do nich se může něco napsat :-).

až dostaneš notysek, do kterého nepůjde nic zapsat, to bude dáreček. Zatím jsem nic takového neviděla ani v obchodě s názvem Ptákoviny.

Letos jsem takový dostala neb jsou v něm čtverečkované listy a ty jsou vhodné tak leda na piškvorky :-)
Budu muset na to nějako nenápadně upozornit že takové příště raději ne :-).

Na čtverečkovany papír normálně píšu. Do každého čtverečku jedno písmeno.

domečku ty si sexy, do každého čtverečku jedno písmeno, to je romantika

No, tak "notýsek, do kterého nejde nic napsat" jsem jednou opravdu dostala. K narozeninám. Tehdy ještě žil můj nejstarší syn, pracoval ve firmě s počítači a příslušenstvím k nim a já si přála externí harddisk. Tehdy to byla poměrně drahá záležitost ale: ještě jsem neměla vnoučata, starší děti i s partnery pracovali, mohli si dovolit koupit mamince dražsí dárek no a Kája měl možnost sehnat opravdu kvalitní zboží... A také v super designu!
Rodina se sešla, pogratulovali mně a předali malinký balíček. Sesedli jsme se kolem stolu (tehdy jsme se tam všichni pohodlně vešli), já balíček rozbalila a z malé krabičky uvnitř jsem vytáhla nebesky modrý předmět tvaru malého notýsku, co jsme mívali do školy na poznámky. Opravdu to vypadá jako malá zavřená knížka, černý připojovací kablík je omotaný kolem ze dvou stran a i s USB koncovkou vložený do drážky, takže to nijak nepřečuhuje a je to kompaktní.
Dcera seděla vedle mne, zvědavě po tom natáhla ruku a pak to oběhlo kolem celého stolu, všichni si to prohlédli a vrátilo se to ke mně.. a mezitím se už klábosilo o čemsi jiném.
Převracela jsem to v rukou, byla šťastná že to mám a nijak se nezapojovala do rozhovoru.
Děti si poměrně brzy všimly, že nemluvím, jenom si to prohlížím a kdosi poznamenal nějaký vtípek - že jako jsem tím nějak moc zaujatá, že nad tím mudruju.
Zvedla jsem hlavu a říkám si v duchu: enom počkajte, všiváci, já vám dám dělať si z matičky škláby! Takže jsem se podívala po nich, zase nazpět, na předmět v mých rukou a smrtelně vážně, dokonce i trošičku naštvaně, jsem pronesla: "Děcka, to ste mně dali jakůsi divnů knižku!! Dyť to vůbec NEJDE OTEVŘÍT!!" a jakoby jsem se opravdu pokoušela tu "knížku" otevřít a ono to, pochopitelně, opravdu nešlo!
Všech šest čelistí kolem stolu spadlo a ve všech očích se objevila panika: "maminka opravdu NEVÍ, co to dostala, nikdo jí to nevysvětlil!"
Pár okamžiků bylo ticho jak v hrobě a pak jeden přes druhého začali vysvětlovat, co to vlastně držím v ruce.
Chvíli jsem je nechala smažit a pak se rozesmála....
Dcera to okomentovala: "Zaséj sme mamce naletěli!!"

(hej, teď jsem si ten krám vygůglila - snad se to ukáže...)
https://www.google.com/imgres?imgurl=https%3A%2F%2Fimages.mironet.cz%2Ffoto%2F3%2F92407854%2Foriginal-2.jpg&imgrefurl=https%3A%2F%2Fwww.mironet.cz%2Fadata-classic-ch94-320gb-5400ot-25quot-8mb-cache-usb-20-modry-externi%2Bdp104114%2F&tbnid=6lAOw2KbWyzcJM&vet=12ahUKEwj47rbJp5r8AhWzXaQEHey6CQYQMygBegUIARCJAg..i&docid=TAWtgCrqr4dl6M&w=965&h=1000&q=adata%20classic%20CH94&ved=2ahUKEwj47rbJp5r8AhWzXaQEHey6CQYQMygBegUIARCJAg

Jo! Je to ono! Ten "notýsek, do kterého se nedá psát tužkou"

nejlepší je dostávat samé nepotřebné kraviny,
já jsem vloni dostal minihrábky na seno, je to úplně na nic, dá se s tím škrábat na zádech, ale i to je dost drsný, letos jsem dostal perpetum mobile.
a manželce jsem koupil bludiště tu kouli s kuličkou. Účelem je vždycky koupit tu nejméně potřebnou věc a pak se soutěží o pulčák Rumu, kdo koupil větší ptákovinu.

samozřejmě že ponožky jsem taky dostal, ale to nepočítám za dárek

Když jsem byl malej, tak jsem ty dárky mačkal, a kterej byl měkký (oblečení), jsem nechával na konec, a ty tvrdý jsem rozbaloval první.

Já je mám a pro mě je to dobrá věc - hlavně z jara.
Sednu si ke skalce a pomalu vyhrabuji co tam nemá být.
Na záda jsem to zatím nepoužil.

Včíl jsem zprovoznil ten vysavač.

Vysává to lepší jak když se vysává ručně.

machruješ s něčím co mám doma už 5 let

o ale mop je ti k hovnu

nejdřív je třeba ze země zvednout krámy, židle a různé poličky aby se robot všude dostal.

neměl jsem v pokoji tornádo nebo zemětřesení

tak to jo. my zvedáme všecky židle, odsouváme lampy a stolky.

mě pod židlí projede, akorát je trochu hloupej jelikož stál v akci jen necelé 4000 kč. Už je trochu rozlepenej, protože mě asi 3x spadl z výšky na beton, když jsem ho vzal za zásobník prachu a on se uvolnil při nešení
dokáže vysát celý dům víc jak 70m2 5 mistností a vzhledem k tomu, že v domě chodím v botech, je zásobník na bordel zcela plný.

neuznávám jiné vysavače jedině americké I-ROBOT- ty mají podvozek, který dokáže nadzvednout vysavač do výšky a dokáži hravě přejet práh i 3 cm vysoký. Navíc v kombinaci se zpětnou rotaci se dokáži vymotat i z kabelů.

nevysává to lepší vysává bezprašně vzhledem ke koštěti a vysavači co valí vzduch do místnosti ve velkém