Dobré ráno, Bohu milí a Bohem milovaní lidé!
Máte rádi svítání? Já ano. I proto někdy jdu po probuzení na lodžii a pozoruji barevně se měnící horizont. Dnes mi to pozorování zpestřila poštolka, která poletovala okolo našeho paneláku, na kterém na střeše hnízdí desítky holubů! Bydlím v posledním patře, a tak jsem na ni hezky viděl. Jednou přeletěla okolo domu i nízko, asi v úrovni pátého patra, a tak jsem ji viděl v celé její barevnosti vrchním pohledem, a to je neopakovatelný zážitek. Je to malý, ale překrásný dravý pták! Ovšem venku už vykukuje sluníčko. Promeškal jsem ten okamžik, kdy se objeví, protože jsem se chtěl o ten zážitek s poštolkou s Vámi podělit. Tak hezký den, lidé!
Mám všechny tři lodžie na SSV, a tak každý rok vidím, jak se od začátku roku na horizontu posouvá východ slunce zprava doleva. Vždy potom nastane den, kdy už ten východ mohu pozorovat přímo od stolu, kde mám notebook. Až nakonec vychází kolmo naproti našemu paneláku, v té fázi "si to rozmyslí", a od příštího dne se začne vracet zpět zleva doprava. Možná to každý rok pozorujete také.
A v noci, když je jasno, mohu pozorovat hvězdnou oblohu, i když je nad městem "světelný smog"! Někdy se i obléknu a vyrazím na procházku do polí, kde je to pozorování hvězdné oblohy úchvatnější. Ano, jsem jako malé dítě! Ke štěstí toho moc nepotřebuji, "nepočítám-li" každodenní LÁSKU BOŽÍ, ve které jsem Tatínkem i já hýčkán jako mnozí ostatní lidé, stačí mi k úžasu pohled na oblohu. . .