S medúzou máme společných 99,8 % genů. Stejně jako s myší nebo
šimpanzem. Čili my jsme v medúze a medúza je v nás, stejně jako jsme
třeba v králíkovi a králík je v nás (v určité fázi prenatálního
vývoje lidského embrya je plod králíkovi opravdu podobný).
Moje teorie říká, že jsme součástí těla nějakého tvora, třeba jsme ve
Vesmíru, jímž je krvinka onoho tvora. Nebo jaterní buňka, kostní, možná
je naším Vesmírem mitochondrie apod. A těch tvorů, jehož mikročástičkou
jsme, je nesmírné množství, stejně jako těch našich Vesmírů (krvinek,
jaterních buněk atd.). Jsme tak maličtí, že ani naši galaxii - Mléčnou
dráhu, o Sluneční soustavě nemluvě -, ten tvor nemá šanci uvidět v
sebedokonalejším mikroskopu. Pro mě je "bohem" tento tvor, jenž závisí na
naší správné funkci a který naše fungování skrze další "vesmíry"
(hormony, enzymy, nervy atd.) řídí. Souhrnně všem takovým tvorům a
"Vesmírům" říkám příroda, a to je entita, před kterou se skláním, a to
hluboce, a čím jsem starší, tím hlouběji.
Máme tedy
s Vámi jednat jako s pokřtěnou a blahoslavenou kostelní myší? 
Pokládáte
se za medúzu? 
Tak čím jste?
Myší? Opicí? Samicí králíka? Ujasněte si v sobě! 
1