Ježíš a Jidáš.
Bez skutku Jidáše by Ježíš nebyl člověkem, kterým dnes v nebi u Otce je!
Ježíš a Jidáš.
Bez skutku Jidáše by Ježíš nebyl člověkem, kterým dnes v nebi u Otce je!
Jidáš dnes totiž žije v nebi, jako tam žije Ježíš! A oba se sem z milosti Boží vrátí.
(Bible, Přísloví 9:13)
"Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, vůbec nic nezná."
Existuje tzv. Jidášovo evangelium, které podobným způsobem omlouvá Jidášovo počínání. Tedy, že bez Jidáše by Kristus nemohl naplnit svůj úkol.
O MRAVENCI A HOLUBOVI - bajka
Přiletěl holub k potoku, aby se napil, a vtom uslyšel tenounký
hlásek.
"Pomoc! Pomozte mi někdo! Já se topím... Pomóóóc!"
Holub se chvíli rozhlížel, ale nikoho neviděl.
"Pomóóóc," uslyšel znovu a vtom spatřil v potoce mravence, jak se zoufale
snaží dostat na břeh. Honem utrhl stéblo trávy a hodil je do vody. Mravenec
se v poslední chvíli zachytil a holub ho celého zmáčeného vytáhl na
břeh.
"Děkuji ti, milý holoubku, že jsi mi život zachránil, jistě se ti za to
jednou odvděčím, děkuji...," sliboval mravenec.
"Prosím tě, jak ty, takový nepatrný tvor, bys mi mohl pomoci," zasmál se
holub.
"Běž, a dávej na sebe větší pozor," řekl trochu povýšeně a
odletěl.
Za nějaký čas podřimoval holub na větvi, a tak nezpozoroval, že se
blíží člověk s puškou. Ten, jak uviděl spícího ptáka na stromě,
namířil pušku a už už chtěl vystřelit, když tu náhle ucítil v patě
silné štípnutí. Mravenec kousal znovu a znovu.
Člověk sebou trhl a vtom bum, prásk, vyšla rána, holub se lekl, zamával
křídly a v ten moment byl pryč.
Snad se ten nevěřící pták někdy dozví, kdo mu zachránil život. Často
tomu nechceme věřit, ale i ten nejnepatrnější nám někdy může pomoci.
KRISTUS jsem, ale v roli Krista byla a je celá řada lidí, ovšem pokřtění hodnostáři to zamlčovali a zamlčují, aby mohli zneužívat jméno Ježíše "Krista" k vykořisťování lidstva!
KRISTUS = člověk "pomazaný" (naplněný) DUCHEM BOŽÍM.
P.S.
A že těch lidí bylo a je!!! (Vždyť i papež se za jednoho z nich
pokládá!!!)
A je proto trapné, když se někteří pyšní lidé cpou mezi Boha Otce mého a mne! Někteří sice tvrdí, že mi chtějí pomoci, ale jedná se jim o jediné! CHTĚJÍ, ABYCH DŮVĚŘOVAL JIM A NE BOHU OTCI SVÉMU. Jistě tušíte, že je to dílo démonů, které štve, že nedám na Tatínka dopustit a že ho za žádnou cenu nemíním opustit. Vždyť o tom byla debata Satana s Bohem! Satan nadutě tvrdil, že všichni lidé Boha Otce svého zradí, když... A těch KDYŽ je stále víc a více, protože Satan si nechce přiznat, že se zmýlil.
Bůh je život, zdraví, Satan je smrt, nemoc.
Kdo nakonec zvítězí? Kam všichni spějeme?
Myslel jsem to vážně a myslím to i teď, když jsme si ozřejmili s
vaší pomocí fakta.
Proč se držet omylu, jako stébla trávy, když hned za vámi je pevná
zem?
Ale já vážně vím, že jsem prvorozený Syn Boží zvaný Slovo Boží!
Nejsem to já, kdo lpí na svých omylech - jste to Vy a Vám podobní lidé!
Já se na vás nezlobím:-)
O nic nejde, jen si pamatuji, nemohu za to:-)
Zasmějeme se tomu spolu, co říkáte?
Ano, Človíček Tatínka miluje! A jako jeden z mála lidí ho ctí jako jediného Panovníka celého lidstva i veškerého tvorstva!!! TATÍNEK JE JEDINÝ ŽIVÝ BŮH - ostatní bohové a bohyně jsou pouze smyšlenými modlami, kterými Satan svádí lidi na scestí! Nedělá to sám, pokřtění hodnostáři mu z chamtivosti pomáhají!
Ano, humor má své kouzlo...
PISATELKA: Proč nikdo nevymyslel píseň, kde by se vyskytovalo jméno
Hana?
ŠIMEK: Jestli Vás to potěší, jednu takovou právě píšu. Začíná takto:
U nás bydlí Hana, je jí plná vana.
PISATEL: Jak se drží veš na pleši?
ŠIMEK: Ti, co mají pleš a vši, tak tvrdí, že vší silou.
PISATEL: Proč má švestka pecku uvnitř?
ŠIMEK: Aby červ nemusel použít sbíječku.
PISATEL: Musí mít pes sedící na předním sedadle bezpečnostní
pásy?
ŠIMEK: Musí, snad s výjimkou boxera, kterému náraz do čenichu nemůže
uškodit ani ublížit.
PISATEL: Proč je tráva zelená?
ŠIMEK: Aby si krávy nekazily oči.
PISATEL: Který čtyřnohý přítel je pro člověka nejužitečnější?
ŠIMEK: Postel.
PISATEL: Co udělá slon, když dostane 220 voltů?
ŠIMEK: Normální nic. Mstivý zajde do elektrárny a trochu to tam
srovná.
PISATEL: Chtěl jsem se Vás na něco zeptat, ale zapomněl jsem na co.
ŠIMEK: To je dobře, já jsem stejně nevěděl, co bych Vám odpověděl.