JOSEF
VÁCLAV SLÁDEK: SELSKÉ PÍSNĚ A ČESKÉ ZNĚLKY (1889) 
VELKÉ, ŠIRÉ, RODNÉ LÁNY . . . 
Velké, širé, rodné lány,
jak jste krásny na vše strany,
od souvratě ku souvrati
jak vás dnes to slunko zlatí!
Vlavé žito jako břehy,
květná luka plná něhy,
na úhoru, v žírné kráse
pokojně se stádo pase.
Nad vámi se nebe klene
jako v květu pole lněné,
nad lesy jen z modrošíra
pára v tichý déšť se sbírá.
A jak slunce vás tak zhřívá -
a jak cvrček v klasech zpívá,
v šíř i v dál, vy rodné lány,
buďte vy nám požehnány!


Ten měl
jiné zájmy!

















Bůh je prostě Bůh!













Ty nejsi sám a Ty nejsi sama! 
Bůh je s námi. 