Manipulace s lidmi hodně přibývá.
Naším Spasitelem je Bůh Otec náš! On náš zachrání svou milostí a ne za naše zásluhy!!!
Bůh Stvořitel, Otec, Pán a Spasitel náš nás zachrání svou láskyplnou milostí a ne za naše zdánlivé zásluhy!
Bratře i kdyz tu neni sestra Anži a nerad to dělám a nedělá se to/ Musim reagovat : Vime ,, že to nemá lehké,tak proč tedy napadá do konce i Syna Boha a nadáva,že jsme Idiooti .Člověk a S psychickými problémy nema na soc.sitich co dělat jinak se z toho dočista zblazni. Lide z citlivou povahou to nemají jednoduchý . Stačí jedno špatné slovo a človek se zhroutí.
Potom
musíme opustit virtuální svět všichni
Takový člověk nebo lidé potřebují pomoc od druhých
Všichni tu nějak exibujeme někdy v dobré náladě někdy podráždění
jindy zas plní nenavisti a podobně
Já to pojal v duchu humoru a často si do někoho i rejpnu
žel i nemistne.
Spoustu věcí se tu dá navnimat protože je to úzké pole
Pro většinu nezoranne plné plevelu
Vždy to tu fungovalo tak že dva tu byli kamarady pak se rozhadali a naopak s
nepřátel se stali přátelé
Co se týče Ivety díky vlivům s minulosti potřebuje klid a více důvěry a
lásky ta v nás někdy ochlada
Bratře pěkně jsi to podal,,tak k Anži zajeď ráda tě uvidí má rada realné setkani -:))))))))))))
Proto k ní píšu tak jak píšu i občas mé vtipy nepojme,ale není jediná.
Důchodce jsem i já Jsem tak zestarla že vypadám na70 let Všimli jste si, že sem nechodim a nebudu . Musím se zkrášlit a na svůj věk vypadat ,ale nedělat ze sebe co nejsem to tady děla Anža
Pan- Exemplum a yvemejko sice tu píšou každý něco jiného.,,,,,,ale jsou si hodně podobni co tu pišou .. ( Jste si podobni). 🤣
Zkusme rozjímat o tom, jaký zázrak to je, že patříme do láskyplné Boží rodiny našeho Otce. Ano?
Jistě se těšíte na skvěle prožitý den v Lásce Boží našeho milujícího nebeského Otce!
ZAMYŠLENÍ.
(Převzato z knihy: "Etika pro dnešní svět.")
Jak si lze
snadno povšimnout, lidé se často chovají k sobě navzájem i ke světu podle
toho, jak vnímají sebe sama. Každý z nás má mnoho různých pohledů na
to, "kdo jsem", a všechny z nich ovlivňují naše chování. Například v
genderových kategoriích se dělíme na muže a ženy; považujeme se za
věřící toho či onoho náboženství, za příslušníky určité rasy a
národa. Můžeme na sebe nahlížet také skrze role, které plníme v rodině
- jako na otce či matku například. Můžeme se ztotožňovat s povoláním,
dosaženým vzděláním, s tím, co se nám v životě podařilo. Podle toho, z
jaké perspektivy se na sebe díváme, máme na sebe sama různé nároky. A na
tom pak závisí to, jak se chováme k druhým lidem.
Každý z nás
lidí má svou jedinečnou osobní identitu. . .