Manipulace s lidmi hodně přibývá.
Naším Spasitelem je Bůh Otec náš!
On náš zachrání svou milostí a ne za naše zásluhy!!! 
Bůh Stvořitel, Otec, Pán a Spasitel náš nás zachrání svou láskyplnou
milostí a ne za naše zdánlivé zásluhy! 
Bratře i kdyz tu neni sestra Anži a nerad to dělám a nedělá se to/ Musim reagovat : Vime ,, že to nemá lehké,tak proč tedy napadá do konce i Syna Boha a nadáva,že jsme Idiooti .Člověk a S psychickými problémy nema na soc.sitich co dělat jinak se z toho dočista zblazni. Lide z citlivou povahou to nemají jednoduchý . Stačí jedno špatné slovo a človek se zhroutí.
Potom musíme opustit virtuální svět všichni 
Takový člověk nebo lidé potřebují pomoc od druhých
Všichni tu nějak exibujeme někdy v dobré náladě někdy podráždění
jindy zas plní nenavisti a podobně
Já to pojal v duchu humoru a často si do někoho i rejpnu
žel i nemistne.
Spoustu věcí se tu dá navnimat protože je to úzké pole
Pro většinu nezoranne plné plevelu
Vždy to tu fungovalo tak že dva tu byli kamarady pak se rozhadali a naopak s
nepřátel se stali přátelé
Co se týče Ivety díky vlivům s minulosti potřebuje klid a více důvěry a
lásky ta v nás někdy ochlada

Bratře pěkně jsi to podal,,tak k Anži zajeď ráda tě uvidí má rada realné setkani -:))))))))))))
Proto k ní píšu tak jak píšu i občas mé vtipy nepojme,ale není
jediná. 
Důchodce jsem i já
Jsem tak zestarla že vypadám na70 let
Všimli jste si,
že sem nechodim a nebudu . Musím se
zkrášlit a na svůj věk vypadat ,ale nedělat ze sebe co nejsem to tady děla
Anža 
Pan- Exemplum a yvemejko sice tu píšou každý něco jiného.,,,,,,ale jsou si hodně podobni co tu pišou .. ( Jste si podobni). 🤣
Zkusme rozjímat o tom, jaký zázrak to je,
že patříme do láskyplné Boží rodiny našeho Otce. Ano? 
Jistě se těšíte na skvěle
prožitý den v Lásce Boží našeho milujícího nebeského Otce! 
ZAMYŠLENÍ. 
(Převzato z knihy: "Etika pro dnešní svět.") 
Jak si lze snadno povšimnout, lidé
se často chovají k sobě navzájem i ke světu podle toho, jak vnímají sebe
sama. Každý z nás má mnoho různých pohledů na to, "kdo jsem", a všechny
z nich ovlivňují naše chování. Například v genderových kategoriích se
dělíme na muže a ženy; považujeme se za věřící toho či onoho
náboženství, za příslušníky určité rasy a národa. Můžeme na sebe
nahlížet také skrze role, které plníme v rodině - jako na otce či matku
například. Můžeme se ztotožňovat s povoláním, dosaženým vzděláním,
s tím, co se nám v životě podařilo. Podle toho, z jaké perspektivy se na
sebe díváme, máme na sebe sama různé nároky. A na tom pak závisí to, jak
se chováme k druhým lidem.
Každý z nás lidí má svou
jedinečnou osobní identitu. . .
