BŮH
STVOŘITEL A OTEC NÁŠ JE PRO LIDSTVO I ŽIVOU A OŽIVUJÍCÍ LÁSKOU. 
Ano,
Bůh Stvořitel a Otec náš nás vnímá jako své vlastní milované Syny a
Dcery! 
Tahni už do prdele debile vymastenej
Potřebujes zavřít do blázince psychopate vysinutej

Lidé! 
Jak se
chováte k lidem, tak se chováte i k našemu nebeskému Otci! NEZAPOMÍNEJTE NA
TO! 
KDYŽ JSTE
NA LIDI ZLÍ, POTOM JSTE ZLÍ I NA JEJICH NEBESKÉHO OTCE, KTERÝ JE I OTCEM
VAŠÍM A OTCEM JEŽÍŠE.
A TO JE
SMUTNÉ KONSTATOVÁNÍ. 
Já sice
chápu, že mnozí z Vás jsou posedlí démony, ale to svým vulgárním
běsněním nevyřešíte! Dnes to nezvládá člověk s přezdívkou
"jitrnice", a tak se za něj láskyplně pomodlíme, ano!?


No nic, jdu sebrat prádlo, jistě už bude suché! Ráno jsem pral, když je
tak hezké počasí. A povléknu si už letní prošívanou deku - tu "zimní"
uschovám. 
Ale než
tu "zimní" prošívanou deku uschovám, tak ji zítra ráno vyperu! Slunce mi
totiž lodžie ozařuje pouze dopoledne. Mám je nasměrované zhruba na
"severo-severo-východ"! Řeknu-li to laicky, tak mi Slunce nyní vychází
skoro kolmo před domem. Ještě několik dní bude vycházet víc a víc vlevo
a potom se začne vracet vpravo. (V zimě východ Slunce vidím pouze tehdy,
když se z lodžie trochu vykloním a koukám na pravou stranu.) Škoda, že se
tu panelové domy nestavěly podle světových stran. Stavěly se většinou
podle silnic, které tu už byly. Vedle nás je Pražská ulice, která nás
odděluje od hřbitova. (Ale to je na druhé straně domu.) Já hledím na nově
vybudované parkoviště, když se podívám z lodžie dolů. A vlevo je velká
nemocnice s poliklinikou, kde nyní přistavují další velkou budovu.
Většinou ale hledím na nebe a a na pole a lesy v dálce! Mám nádherný
výhled. Stačí se podívat k oknu a vidím nádherné zelené plochy a nad
nimi oblohu. 
Ano, v
současnosti žiji normální život jako Vy! 
Změní se to! A změní se to zásadně! Ale nevím
kdy!

Bratře, bratře, neberte se tak vážně!
Jste pouze člověkem! Bohem je náš Otec. 