BŮH STVOŘITEL A OTEC
NÁŠ JE PRO LIDSTVO I ŽIVOU A OŽIVUJÍCÍ LÁSKOU. 
Ano, Bůh Stvořitel a
Otec náš nás vnímá jako své vlastní milované Syny a Dcery! 
Tahni už do prdele debile vymastenej
Potřebujes zavřít do blázince psychopate vysinutej

Lidé! 
Jak se chováte k lidem, tak se chováte i k
našemu nebeskému Otci! NEZAPOMÍNEJTE NA TO! 
KDYŽ JSTE NA LIDI ZLÍ, POTOM JSTE ZLÍ I
NA JEJICH NEBESKÉHO OTCE, KTERÝ JE I OTCEM VAŠÍM A OTCEM JEŽÍŠE.
A TO JE SMUTNÉ KONSTATOVÁNÍ. 
Já sice chápu, že mnozí z Vás jsou
posedlí démony, ale to svým vulgárním běsněním nevyřešíte! Dnes to
nezvládá člověk s přezdívkou "jitrnice", a tak se za něj láskyplně
pomodlíme, ano!?


No nic, jdu sebrat prádlo, jistě už bude suché! Ráno jsem pral, když je
tak hezké počasí. A povléknu si už letní prošívanou deku - tu "zimní"
uschovám. 
Ale než tu "zimní" prošívanou deku
uschovám, tak ji zítra ráno vyperu! Slunce mi totiž lodžie ozařuje pouze
dopoledne. Mám je nasměrované zhruba na "severo-severo-východ"! Řeknu-li to
laicky, tak mi Slunce nyní vychází skoro kolmo před domem. Ještě několik
dní bude vycházet víc a víc vlevo a potom se začne vracet vpravo. (V zimě
východ Slunce vidím pouze tehdy, když se z lodžie trochu vykloním a koukám
na pravou stranu.) Škoda, že se tu panelové domy nestavěly podle světových
stran. Stavěly se většinou podle silnic, které tu už byly. Vedle nás je
Pražská ulice, která nás odděluje od hřbitova. (Ale to je na druhé
straně domu.) Já hledím na nově vybudované parkoviště, když se podívám
z lodžie dolů. A vlevo je velká nemocnice s poliklinikou, kde nyní
přistavují další velkou budovu. Většinou ale hledím na nebe a a na pole a
lesy v dálce! Mám nádherný výhled. Stačí se podívat k oknu a vidím
nádherné zelené plochy a nad nimi oblohu. 
Ano, v současnosti žiji normální
život jako Vy! 
Změní se to! A změní se to zásadně! Ale nevím
kdy!

Bratře, bratře, neberte se tak vážně!
Jste pouze člověkem! Bohem je náš Otec. 