„presne, stvorenie je pre slávu Boha a pre človeka (to tvrdí Biblia), - a i preto, lebo iná rozumná bytosť ako človek (a vôbec život) vo Vesmíre neexistuje - kto tvrdí iné, je to len chcená fantázia - ak by aj áno, nikdy sa o tom nedozvieme...“
1. Dobře ilustruješ rozdíl mezi věděním a vírou. Kdo ví, ten také
ví, kam až jeho vědění sahá. Kdo věří, ten bude to, co mu říká jeho
víra, považovat za jistotu i tam, kam jeho vědění nedosahuje. A přesně s
tou jistotou, kterou tu neustále předvádíš, se bude vyjadřovat o věcech,
o kterých ve skutečnosti už z principu nemůže vědět vůbec nic.
Ta „fantázia“, že by ve vesmíru mohl existovat život i jinde, je totiž
rozhodně reálnější, než to, že byl vesmír stvořen a že Bible je boží
slovo. Stačí víru nepoužívat jako filtr na informace, aby ti to došlo.
2. Věda není v žádné pasti, a také není „v podstatných otázkách existence a smyslu stvoření“ zatlačena k žádné zdi. Těmito věcmi se věda bude zabývat pouze tehdy, když budeme vědět (vidíš ten stejný slovní základ?), že něco takového jako stvoření vůbec existuje, a ne tomu pouze věřit. Do té doby můžou vědci v kuloárech o víře a jejím vztahu k vědě diskutovat asi tak stejně, jako o jejím vztahu k zametání ulic a vyvážení popelnic, nebo třeba k fotbalu. V „kuloárech“ se vědci baví o mnoha věcech s vědou nesouvisejících, takže proč ne, když jsou věřící, taky o víře? Mimochodem, osobně jsem výskyt takové kuloárové debaty na žádné konferenci nezaznamenal – ani osobně, ani z doslechu…
Přesně 
