(Bible,
Přísloví)
Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý. (10:19)
Ústa spravedlivého plodí moudrost, kdežto jazyk proradný bude vyťat. (10:31)
Živý Bůh má v ohavnosti lidi falešného srdce, kdežto zalíbení má v těch, jejichž cesta je bezúhonná. (11:20)
Zrádné rty jsou Živému Bohu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu. (12:22)
Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele. (16:28)
Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku. (17:4)
Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor. (17:14)
Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla. (17:20)
Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora. (18:12)
Křivý svědek nezůstane bez trestu, neunikne ten, kdo šíří lži. (19:5)
KŘIVÝ SVĚDEK NEZŮSTANE BEZ TRESTU, ZAHYNE TEN, KDO ŠÍŘÍ LŽI. (19:9)
Takové
výrazy nepoužívám. 
