Tohle je věc ošemetná.
Kolikrát se Boha ptám a odpověď nenalézám. Obzvlášť v dnešné
chaotické době, kdy jako by vítězilo zlo.
Dotknout se Boha asi nepomůže.
Shodou okolností se mi dostala do ruky kniha "Sekty satanských bohů" od
Borovičky. Zahlédla jsem ji v knihobudce a donesla ji synovi, který čte jen
historii a literaturu faktu. V této knize člověk vidí otřesné situace, jak
se lidí nechali zmanipulovat samozvanými spasiteli. Také se chtěli dotknout
boha.
(Já vím, to je něco jiného, ale... to jen tak na okraj, že tam lidé
věřili v nemožné a dokázali i ti vysoce postavení a inteligentní lidé
uvěřit a dokonce se zbavit majetku pro podvodníky, kteří je nakonec dohnali
až k rituálním sebevraždám. Jenže jaký je rozdíl mezi tou vírou a tou
vírou? Když je někomu vymíván mozek, tak zřejmě uvěří, i když je to
nepochopitelné)
Prostě jen mi to připomnělo mnou prožité situace, kdy jsem si ve
svízelných chvílích vzpomněla na zapomenuté modlitbičky z dětství.
Nevím, jestli pomohly, vždy nakonec po tmě přišlo světlo, ale komu mám
přisoudit zásluhu, nevím.
( převzatý text)
Předmět diskuze:
Bůh a jeho děti, i ti druzí

