Ty! Bože a Otče můj! Ty mě znáš a vnímáš mě ve svém srdci jako svého milovaného syna...
Tomu věřím! Za to Ti dnes a denně děkuji, i když mé srdce tak často zkoušíš...
Ty! Bože a Otče můj! Ty mě znáš a vnímáš mě ve svém srdci jako svého milovaného syna...
Tomu věřím! Za to Ti dnes a denně děkuji, i když mé srdce tak často zkoušíš...
Ty! Bože a Otče náš!
Ty nás všechny znáš a vnímáš nás ve svém srdci jako své milované syny a dcery!
A já jsem Ti moc a moc vděčný, že je tomu tak!
Ty jsi i náš soudce, Bože a Pane náš, soudce spravedlivý...
Náš soudce spravedlivý, milosrdný a plný milosti...
Hodně lidí si myslí, že mají svobodnou vůli si žít, jak chtějí...
Človíček mezi ně nepatří!!!
Jak pomýleným názorem je tvrzení o svobodné vůli dokazují i záznamy v Bibli!
Tatínku! Lásko moje! Miluji Tě!!!
Ty jsi pro mne můj i náš Živý Bůh! Bůh jediný! BŮH JEDNOJEDINÝ!!!
Živý Bože! Lásko naše! Otče náš milovaný...
Zachraň nás před naší hříšností, prosím, Tatínku náš milovaný!
Vyrvi nás z našich zlozvyků, kterými jsme zakořenili v samotném pekle!
Děkuji Ti!
Jak vnímat život?
Ze vzpomínek nebo z přítomnosti?
A skrze sebe nebo skrze svět okolo sebe?
Současně tu přemýšlím, zda nemám vyrazit do Prahy!
Odpoledne je tam hudební koncert na Václavském náměstí...
Já jsem se trochu prošel městem, vyfotil jsem soutok od Vrázovy vyhlídky, udělal jsem svůj aktuální autoportrét a do fotogalerie jsem uložil i starší snímek našeho družstevního paneláčku, kde už několik let bydlím. To jen, abyste věděli, kde vznikly některé mé snímky focené z lodžií u bytu. (Většinou fotím z té šesté zleva, kde mám obývací pokoj a kde právě teď sedím u notebooku...) Cestou jsem si i v supermarketu nakoupil jídlo - kovářský chléb, jablka "Golden delicius", budapešťskou tvarohovou pomazánku a sýr "ROQUEFORT". Něco z toho jsem už snědl k obědu.