Ty!
Bože a Otče můj! Ty mě znáš a vnímáš mě ve svém srdci jako svého
milovaného syna... 
Tomu věřím! Za to Ti dnes a denně děkuji, i když mé srdce tak často
zkoušíš...

Ty!
Bože a Otče můj! Ty mě znáš a vnímáš mě ve svém srdci jako svého
milovaného syna... 
Tomu věřím! Za to Ti dnes a denně děkuji, i když mé srdce tak často
zkoušíš...

Ty!
Bože a Otče náš! 
Ty
nás všechny znáš a vnímáš nás ve svém srdci jako své milované syny a
dcery! 
A já
jsem Ti moc a moc vděčný, že je tomu tak!

Ty jsi
i náš soudce, Bože a Pane náš, soudce spravedlivý... 
Náš
soudce spravedlivý, milosrdný a plný milosti... 
Hodně lidí si myslí, že mají
svobodnou vůli si žít, jak chtějí... 
Človíček mezi ně nepatří!!! 
Jak pomýleným názorem je tvrzení o
svobodné vůli dokazují i záznamy v Bibli!

Tatínku! Lásko moje! Miluji Tě!!! 
Ty jsi pro mne můj i
náš Živý Bůh! Bůh jediný! BŮH JEDNOJEDINÝ!!! 
Živý Bože! Lásko naše! Otče náš milovaný... 
Zachraň nás před naší hříšností, prosím, Tatínku náš milovaný!

Vyrvi nás z našich zlozvyků, kterými jsme zakořenili v samotném pekle!

Děkuji Ti!

Jak vnímat život? 
Ze vzpomínek nebo z přítomnosti?

A skrze sebe nebo skrze svět okolo
sebe? 

Současně tu přemýšlím, zda nemám vyrazit do Prahy! 
Odpoledne je tam hudební koncert na Václavském náměstí... 
Já
jsem se trochu prošel městem, vyfotil jsem soutok od Vrázovy vyhlídky,
udělal jsem svůj aktuální autoportrét a do fotogalerie jsem uložil i
starší snímek našeho družstevního paneláčku, kde už několik let
bydlím. To jen, abyste věděli, kde vznikly některé mé snímky focené z
lodžií u bytu. (Většinou fotím z té šesté zleva, kde mám obývací
pokoj a kde právě teď sedím u notebooku...) Cestou jsem si i v supermarketu
nakoupil jídlo - kovářský chléb, jablka "Golden delicius", budapešťskou
tvarohovou pomazánku a sýr "ROQUEFORT". Něco z toho jsem už snědl k obědu.
