Rozcestník >> Ostatní >> ♪♪♫♪♪Antistresové RÁDIO ♥PRALINKA♥

Já jsem si v Brně nikdy nezvykla a pořád mě to tahalo na dědinu. Ráno do školy a odpoledne ze školy mě vozil taťkův pohůnek Knébl, který byl takový úlisný sráč a potom jsem byla za zdí... Jak jsem se vždycky těšila na víkendy u babi, dědy a kamarády. A snad ještě v 17 letech jsem obrečela to nedělní loučení. Vůbec se za to nestydím... V týdnu jsem byla většinou sama. Taťka odjel ráno do práce a většinou přijel až když už jsem spala a mamka je dodnes věčně v práci. Sice jsem si nechala na jídlo dovézt co jsem chtěla ale to nevynahradí skutečnost, že jsem se mohla zavrtat k babi do postele a nechat si číst pohádky. I v pozdějším věku. S dědou v dílně nebo vzadu na traktůrku. Děkuji prarodičům za všechno to, co mi neposkytli rodiče a vždy je budu mít tak nějak raději...