Neodsuzoval bych to. Každý věděl, kde je kryt a co jsou to prostředky
IPCHO a jak je používat nebo čím je nahradit, pokud nic takového zrovna
nemám po ruce.
Naučili jsme se zásady první pomoci v takové situaci. Jak pomoci ostatním
(starším, nemocným, nemohoucím). Jak se chovat po příchodu do krytu, jaké
místo a jeho velikost nám bude vyčleněno.
Přehráli nám varovné zprávy a signály na velkých vinylových deskách.
Prostě jsme věděli, co máme dělat.
Jako děti jsme si tam z toho dělali srandu.
Vzpomněl jsem si na zaplavené metro a jeho údržbu pro případ atomového
útoku (povodně 2002).
Chytráci se vysmívají, pragmatici uvažují....