Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Anděl Radar na horách?😀

Šak Radar bévá na horách, Pod mostem 6.
Ani nepotřebuje negde rajzovat s Vyhlídkem.
Dyž tedy spomínáš ten film, to musela byt hrůza, taková komoušská dovolená, všecko organizovaný jak první Máj

Hrozná představa. Organizovaná dovolená.

No říké to yndyjánovi.
Vůbec si nedovedu představit bydlet se nejakým cizím blbcem, v hnusným baráku pro milion lidí a večery trávit kolektivním poslechem socialistických závazků v jídelně. Denní program pochopitelně taky v davu, všichni koupat, všichni lyžovat, všichni na hrad... Děsná představa. Jo taky mě na tym filmu zaujalo, že až na rozvádějící se dvojici hodící se do scénáře, tam byli všichni sólo, jako chlapi bez manželek a baby bez svéch chlapů. Ptal jsem se na to našich, prý to tak opravdu v padesátých a šedesátých letech bylo. Těch tzv. poukazů bylo málo, tak to fakt dostávali jen zeměstnanci, pochopitelně ke straně loiální, ale jen pro ně, ne pro rodinné příslušníky.
Naštěstí jsem této fromy utrpení byl ušetřen. I jako dítko mě naši rači vzali na vandr pod stan, než na společnou rekreaci s jejich kolegy z brigády socialistické práce.

To je mi tě líto. Nemáš co porovnávat. Ale nesmutni. Jsme na tom podobně. Když otec poslal soudruhy do řiti. Dostal padáka. Potom šel šéfovat takové malé "kapitalistické" firmě. Měli tam luxusní mikrobus značky Žuk. Motorový člun a vlek. Úžasné vzpomínky, třeba ze "zahraniční" dovolené na Zemplínské Šíravě. Kde se hrabe nějaké moře.Jo to byly roky. Začínám přemýšlet, zda za socialismu nebylo lépe? Ovšem za předpokladu, že jsi měl soudruhy na háku.

Bylo, nebylo.
Já říkám už dlóho, že děckám bylo. Takovou svobodu, jakou jsme měli my, jako děcka, o tom se těm dnešním ani nezdá. Žádná družina, žádný króžky, hlídání přes mobil a GPS, vožení autem pomalu až do třídy, no na hovno to teď majó. Vylítli sme ze škole, kabela prásk pod stůl, neco rychlo zežrat a hybaj ven, lítat do tmy po dědině a vokolo. Hulit v kukuřici, lechtat děvčiska, stavět bunkry z listí, nebo ze snihu, honit sa na bicyglách bez helmy, vorvat všecko co gde rostlo, no nádherný dětsví...
No ale pak, dyž přišlo mládí, tak už to bylo horší, bigbít z venku nebýl, love nebyly, otravovali svazáci, brigády, sódruzi,... no to už bych teda nevracál...
Vo pakecu na vojně ani nemluvím, tolik tuposti na jednom místě už jsem nikdy po tom neviděl.

Za totáče jsem v JZD vyhrál jednu soutěž BSP o nejlepšího pracovníka. Byli jsme v kolektívu 3. Já a dva soudruzi. Proti mě pupkatí dědci s červenými nosy. S podivem jsem to vyhrál. Soudruzi jezeďáci zas TAKOVÍ soudruzi nebyli a soutěž hodnotili za odvedenou práci....

Baja-ja - pohádkový Borisz .

Posluž si. Ulev si Číčo. Pomůže ti to asi stejně jako dnešní stávka

Co sem taháš politiku ?!

Ty pokuse o hňupa. Neslyšel jsi ty tři mluvčí odborářů??? Jim nejde o politiku. Jsou ochotni jednat s každým. Tak jim zavolej. Možná si pokecáte.

Kolchoz byl trošku odlišný svět.
Ve fabrice vyhrál kdokoliv, bez ohledu na velikost pupku, červenost nosu, pracovní schonosti, případně neschopnosti. Důležitá byla jen a pouze bezmezná oddanost straně. Nemuselo jít přímo o členství, ale stačilo některým členům lézt do prdele a hlavně nevyčuhovat z řady, držet krok. Před fabrikou byly prosklené vitríny s portréty těch nejlepších, v drtivé většině případů šlo o komunistické lemply. Odvedená práce byla to poslední, co se řešilo, páč ti "nejlepší" toho mnoho neporvali, neměli pro samé schůze, šmírování a udávní, taky cvičení milicí na práci čas.

Přesně takhle to říkal děda... Na nástěnkách viděli nejlepší pracovníci. Jako třeba soudruh XY, který pro samé stranické záležitosti neměl čas na práci. Zatímco pan XX, který opravdu uměl a byl dříč, tam nebyl ani jednou... Odmítl vstoupit do KSČ, tudíž se nestal parťákem a tudíž nemohl být nejleoším pracovníkem.

Viseli, ne viděli

Přesně. Děda živnostník. Otec odborník. Nabídli mu místo šéfa, když vstúpí. Poslal je doprdele a já měl budoucnost zařízenou.....

Ta seš konzervatorista buržoazniho puvodu, nebo farař?

Len trúba im chýbala...
Tata byl sténé. On tedy nebyl živnostník, byl dělník dělnického původu, takže i já jsem měl rodokmen v pořádku. Ale hovno mě to bylo platný, tatik byl moc šikovné řemesník, s komančama ale kamoš nigdá nebýl, nigdá nevstúpíl, takže nebýl ani vedúcí, ani na nástěnce mezi tema rudéma volama.
Byl na to dycky náležitě hrdé a já zas na něho. Je fajn, když si člověk může svých předků vážit.

TWL dělník a dělnického původu - tak to se jen tak nevidí .

Jo no to jsou ty železní muži vytvořené v 50 letech minulého století

Možná v Praze, ale tady je to normální.