Jednou jsem byl, naštěstí to bylo jen týden, nebo deset dní, už si to
nepamatuju.
Většina táborníků byla městská nemehla z bytovek. Pro ně bylo držet v
ruce sekyrku, pilu, nebo i nůž velké dobrodružství. Pro nás z dědiny ale
nekutečná nuda. K tomu ta buzerace, nástupy, večerky, budíčky, celý den
vše na povel, žádné opravdové volno a svoboda, no hrozný.
Víckrát jsem už nikdy nejel a užíval si volnosti. Klíče na krku sem jako
děcko nikdy neměl, páč tehdá se nezamykalo a mohl jsem lítat s ostatníma
děckama kde se nám zachtělo. Třeba jsme jsme rádi chodili pošklebovat
pionýrům do nedalekého tábora v lese... 

Tak tomu já říkám družina jaká je snad ve
školách . 




a věším na balkon
uschnout. Na ten slibovaný déšť to nevypadá.

To by musela žít 24 hodin denně ve
skafandru 

-)))) Všechno bys prolil hrdlem a chudák
babička.



