Ovšem nejhorší je, že mi ty cesty vlastně furt nestačí:))
Norinko. Srpen, prožitý v Kozlovicách pod mostem?. Zážitek na celý
život. Denně několikrát osprchována. Tohle nezažiješ ani u niagárských
vodopádů
Tak neváhej a hledej souřadnice. Most pode
mnou je volný od doby, kdy jeho obyvatlé zachytili můj tonoucí se baťůžek
a dostali nálezné.
Jo tak, už asi chápu. Ní já si nejezdím na dovolenou nabíjet baterky. Nemusím. Miluji svoji práci a každý se se tam těším. Navíc, nejezdím válet se do letovisek. Moje dovolený jsou plné akce a dobrodružství :)) takže jde spíš o to, že je mi líto v srpnu nikam nejet ;)
"Nabíjet baterky" pro mne skutečně neznamenalo,že nemám ráda svoji
práci,anebo statické,bezúčelné válení na pláži.Co tě k takové úvaze
vedlo? 
"Nabít baterky" pro mne vždy znamenalo poznávání nových krajů,zvyků
lidí,architektury,přírody,koupi něčeho zajímavého,ale i sesbírání
pár mušliček,zvláštních kamínků ap.Zkrátka cestu za hranici všedních
dnů,ke kterým jsem se poté o to raději vracela.(Už jsem nebyla na takové
dovolené dlouhou řadu let a deficit pociťuji dost silně.Až se přestěhuji
a zabydlím,napravím to.)
Mě někdy stačí jen sedět na verandě a koukat na labutě a divoké kachny. Brala bych moře ale není to otázka peněz ale stáří parťáka. Ale takové courání v lese i bez nalezených hub je též super.
Já byla nakoupit v obchodáku a zavírací dveře se neotvíraly. Takže si každý hrál na Herkulese a rvali jsme ty dveře aby se rozevřely. Včera nešla O2 telka doma, ráno internet. Po 6 hodinách to dneska opravili. Člověk ani nikam nemusí a má o zábavu postaráno.))))
Dnes jsem měla čekací den- v osm měl přijet chlápek na odvoz koberců k
čištění a přijel až po desáté,pak rychle na novou adresu,kam s
hodinovým zpožděním přijeli vyměřit vertikální žaluzie. 
Naco žaluzie, U Vás svítí slunko??? V Kozlovicách je 360 dní v roce hnusně a těch pět, když zasvítí, všichni kozlovjané se od radosti ožerou, takže žaluzie ani nepotřebujou.
Lidstvo je zhýčkano technikou. Když něco selže. Neví kudy tudy. Ještěže mám pod mostem místo dveří jen závěsy. Nevím, jak bych utíkal, kdyby se dveře blokly a voda nebetpečně stoupala. Dobře Vám tak měšťané.. Chcete žít v přepychu, tož občas trpte.
Já bydlím pod závěsným mostem. Kdybych neměl závěsy. Neměl bych kde
bydlet.To je logické, né? 
Nešpekuluj tady, kde já bydlím. Místnímě nastěhovali do Kozlovic.
Zajeljsem tedy za starostou Kozlovic.Pozemek na výstavbu mi neprodal, tak jsem
se nastěhoval pod most, abych Vám tady vyhověl. Vidíš na tom něco
nepochopitelného??? 
To jsem docela rád. Podívej na toho debila pod tebou. Ví,že tady vajco nemá šanci, ale stejně ho tady dává opakovaně. Asi se tím ukájí. Tak proč né. Když si myslí, že s tím někoho nasere. Plete se chlapec. Je to takový chameleon, který se nedokáže usadit ani v té svoji zimmer. Ale nechci ho jen hanit. Takových je tady nespočet a někteří začínají stále znova.
Nahlednul jsem k nemu a je tam vajec jak o velikonocich. Uz budou z nich zaprdky .
Hmmm no dobře. Já měla dýmky dojem, že výraz nabíjet baterky znamená získat zpět ztracenou energii a získat novou na další období... koukám, že jsem byla léta zcela mimo :))
Jenomže ono se to nevylučuje! Můžeš se těšit na dovolenkové
vystoupení ze stereotypu,aniž bys přestala milovat svoji práci,či třeba
svoji rodinu,když jedeš náhodou bez ní. 
Můj život je vše jiné než stereotypní. Cestování je můj koníček ne kompenzace. Snad už je to jasnější
Stereotypní znamená.. aspoň jsem si to vždycky myslela.. jednotvarny. Pokud si to vypadáš stejně. Tak tě ujišťuje, že na mým životě není jednotvqrnyho zhola nic;) ale předpokládám, že mi stejně vysvětlit, jak to u mě je :D
Mě práca dávno nebaví, ale nejak se živit musím. Baterky nabíjet nepotřebuju, u nás je eletrika zavedená víc jak sto let.
Tuhle "úchylku" jsem měla taky a neopustila mě ani v penzi,přestože se
už věnuji něčemu jinému.Člověku v letech poskytuje především řád.Ale
o tom už jsme si tu přeci psaly. 
Místo technického oboru,jsem v podstatě v odvětví služeb.Donedávna v
synově trafice,za nedlouho na (krytém) bazénu v pokladně . 
V oblasti telekomunikací.A protože se technika stále vyvíjela,člověk se musel pořád učit,aby v tom převážně mužském oboru obstál.Začínala jsem na analogu a končila na digitálu,testovaného přes PC.
Tak tos v tom vydržela dlouho, TOS byla vážně spokojená. To je fajn. Brigáda u bazénu zní dobře. Já jedno léto malovala dětem na tváře tygry a jiný kraviny... bylo to bezvadný
Technologie jsou pro mě ovšem Španělska vesnice.. já můžu leda tak přemýšlet nad nesmrtelnosti chrousta :))
Já zase nejsem tak kovaná v historii,abych mohla podávat zasvěcené
výklady.(Ačkoliv jsem komunikativní a mezi lidmi ráda.Ale všeho s mírou.)

Nebudeš.
Taky jsem vyrostl v analogovém světě a tehdy mě to taky bavilo.
Svět se strašně zrychlil a hlavně zdigitalizoval, zachvíli si bez kompu
nevrzne ani hajzlbába na nádraží.
No a mě to nebaví, anologová technika byla taková tvořivější,
nesvázaná striktně na buď jedna nebo nula, tedy na ano, nebo ne, nic mezi
tím. Analog je krásný svojí barvitostí, žádná dvě rádia nehrála
stejně.
Jenže to už je pryč a vyjma lisovny desek v Loděnici už je technický svět
číslicový, takže naprogramovaný a nudný. Proto mě nebaví, byť se
technikou živím. Ovšem jen živím, koníček to není a asi nikdy
nebude.
Tak mě nahradí možná nějaká umělá inteligence, ale stejně si myslím, že to jentak nebude. Lidi mají rádi lidi.
Jak kteří, jak kdy, jak při čem.
Já třeba dávám přednost památkám, nejvíc hradům, které si mohu
procházet sám, aniž by mě do toho někdo pindal, tedy bez průvodce. Prostě
jsem ujetý na zříceniny...
Já taky sama na prohlídky skoro nechodim. Ale lidi to.maji rádi obecně.
Ne, absolutní určitě ne. Hluchý nejsem, dá se řict, že na slušný
zvuk si potrpím, ale kde rostl strom, ze kterého jsou vyrobeny právě
hrající housle, to fakt nepoznám.
Ale analog není jen o zvuku, či tzv. spotřební elektronice. Já bych si
třeba rád koupil nové, ale plně analogové auto, prostě klasiku bez
jediného digitálního čipu. Bohužel, nic takového se léta nevyrábí.
Já taky toužil po Trabantu, když mi v garáži stál Mercedes, nabitý elektronikou. Jenžem ti západní Němci nemají ani tucha, jaké jsou v Kolovicách zimy.
Trabant jsem nesehnal ani pod rukou i když jsem ho ze zoufalství nabízlvýměnou za medvěda.
Před vojnou jsem měl....601 limuzina....za 6 litrů.....pak jsem to prodal za stejnou cenu a měl jsem více peněz než za celé 2 roky na vojně
Já měl před vojnou T613. Trabant mě začal zajímat, až když jsem pochopil.....
Měl jsem k tomu tenkrát aj kolíbku.....odmontoval jsi na jedné straně kola - středy chytil na kolíbku......a ve třech lidech jsi to hodil na bok )
Jo kolíbky za socialismu letěly v době když každý chtěl být sám sobě auto mechanikem.
Byla to nutnost. Auta, zejména ta z produkce socialistických národních podniků, hnila před očima, takže bez napatlání spodku tlumexem a vysříkání dutin to bylo za pár let díravý durch, jako ústa staré ženy...
Tenkrát jsem to otáčel.....když ulítlo kolo ....resp. náprava - nebo poloosa - nebo jak se tomu říká.....bylo to úplně shnilé - ale držel to nějaký opasek - něco jako na vojně co jsme měli kolem pasu ....takový popruh )
T 601 a T 613 mají jedno společné, obě to jsou analogová auta. Ovšem
tady asi jejich podobnost končí. 
V Trabantu jsem jezdil, no popravdě, zas taková sláva to nebyla, že bych se
k tomu chtěl vracet. Papalároš fároš T 613 to už bylo jiný kafe, ale
nechtěl bych ani tu Tatru, nějak nemusím limuzíny. Spíš bych bral
nějakého Rovera, takový Defender z osmdesátých let by byl ideální.
Ale to jsem ještě nebydlel v Kozlovicách pod mostem a na T měl i garáž
Hledat poruchy podle schématů,bylo opravdu zajímavé ,občas i dobrodružné.Digitál diagnostikuje technika a mechanik už jede najisto vyměnit např.vadnou kartu.