No nevím, když jsme pomáhali lidem které postihly povodně, požáry,
nebo nebo vichřice, nikoho nenapadlo říkat, že se těm lidem nemá pomáhat,
že nás jen vyžírají, že žijí na na náš úkor v ubytovnách, že jich
už máme plný zuby a těšíme se na další volby až to té darebné
vládě, která těm lidem posílá peníze na obnovu jejich rozbitých domovů
spočítáme...Tohle nás tehdy nenapadlo říkat...Nechápu v čem jsou
Ukrajinci postižení válkou s rozbombardovanými domovy horšími lidmi, než
Češi postižení přírodními katastrofami?...Jen proto, že se narodili v
jiné zemi než v ČR už pro nás nemají být lidmi??? Kdo jednou pomůže
nám až nás stihne nějaká katastrofa, pokud my sami v sobě pro své
sobectví nedokážeme najít aspoň malou špetku lidství? 



Nádherný pocit užitečnosti a
sounáležitosti. To musí člověk zažít...