podzim 2021 PhDr. Marie Neudorflová,
historička a politoložka
Většinové rozhodnutí Ústavního soudu zrušit ustanovení volebního
zákona o
multiplikačním kvóru pro vstup koalice do sněmovny, aby koalicím stačilo
pro
vstup do poslanecké sněmovny pouze 5 % hlasů a zrušit D’Hondtovu metodu
sčítání a bonusy pro vítěze voleb, může mít velmi závažné implikace
pro český
národ do budoucna.
Není to jen snaha ovlivnit říjnové volby tak, aby Andrej Babiš
nemohl po volbách v říjnu 2021 sestavit vládu. Jak řada politologů
píše,
nelegitimní pokus o ovlivnění podzimních voleb je ve skutečnosti snahou
o destabilizaci politického systému s dosahem na destabilizaci státu.
D‘Hondtova metoda a bonusy pro vítězné strany byly zavedeny hlavně proto,
aby bylo
snadnější vytvořit parlamentní většinu, která je potřebná pro
stabilitu, efektivitu
parlamentu a pro demokratickou politiku.
Atomizovaný parlament přímo demokracii ohrožuje. V
případě odstranění zmíněných pojistek bude dosažení většiny
mnohem obtížnější, ne-li nemožné. Dá se realisticky předpokládat,
že
budou vznikat nové malé strany s velmi specifickými úzkými zájmy.
Jejich koalice v parlamentu budou mít potenciál blokovat jednání o
čemkoli, co nebude v jejich zájmu, a naopak prosazovat zákony proti
potřebám a zájmům většiny národa. Vůbec je divné, že strany mohou
před volbami dělat koalice. Veřejnost pak těžko může kontrolovat
jejich
program a jejich plnění.
Vstřícnost EU k stále rostoucímu počtu menšin, včetně imigrantů, a
záměrné potlačování historické a kulturní identity národů, trvalý
nedostatek
důkladného vzdělání historického a demokratického i nedostatek povědomí
o
národních zájmech…
V tomto kontextu se krok Ústavního soudu dlouhodobě jeví jako
tendenční v souladu s vnitřními i vnějšími tlaky, které oprávněně
můžeme považovat za nedemokratické. Je velké nebezpečí, že koalice
malých stran v parlamentu mohou skrytě a nepozorovaně vytvářet
podmínky pro přijetí různých tlaků z EU, které nejsou v zájmu
kulturní,
sociální a vzdělanecké úrovně českého národa, ba ani v zájmu
stability
českého státu. aždý malý národ ví, že jeho celková úroveň
vyrostla
hlavně z vlastního vytrvalého úsilí a že zásahy zvenčí málokdy
přinesly prospěch, ale
často tragédie. Poučení z historie bylo vždy nesmírně důležité a EU
nám
tuto možnost, v zájmu budování jakési říše nerovnoprávných
názorů,
chce vzít ve formě přepisování dějin, a to i ve školních
učebnicích.
o se týká i jejího záměru prosadit zrušení Dekretů Edvarda Beneše z
r.
1945 s argumentem, že do EU nepatří. Zrušení Benešových dekretů by
jistě znamenalo majetkové restituce sudetským Němcům,
ačkoli několikrát bylo dohodnuto, že minulost je již uzavřená.
Zapomnělo Německo a ostatní západní státy, jaká kolektivní
zvěrstva napáchalo Hitlerovo Německo národům Evropy
rozpoutáním dvou světových válek? Dnes se politika EU začíná jevit
spíše jako snaha Německa, jejího nejsilnějšího člena, pokračovat v
politice jeho
expanze.
Nevědí vůdčí osobnosti, že před Hitlerem bylo Německo
demokratické a zvrat nastal neskutečně rychle a úspěšně i v důsledku
malé znalosti historie u samotných Němců i vzhledem k jejich
inklinaci k velikášským ideám a pohrdání menšími národy?
Nepozorují, že se některým potomkům těch, kteří s Hitlerem
kolaborovali, stýská po ztracené moci a majetku, odňatém jim
mezinárodními institucemi a smlouvami po konci druhé světové
války? Zkoumá někdo, zda se do funkcí v EU dostávají jen lidé s
demokratickým přesvědčením? Vědí, že respekt k národům, k jejich
kultuře, identitě a integritě je jedním z atributů demokracie?
V tomto ohledu ekonomický liberalismus a neoliberalismus jsou mnohem
bližší fašismu než demokracii. Nehledě na formální nelegitimitu
týkající se změn volebního zákona pro podzimní volby u nás, jen v
kontextu zmíněných skutečností v této úvaze, by mohlo být nahlíženo
na rozhodnutí Ústavního soudu změnit volební zákon jako na
vlastizradu.