BÝT BLÁZEN ZNAMENÁ BÝT ZDRAVÝ
"Náš svět přece zná ty nádherné blázny; všichni velcí lidé byli
vlastně vždycky trošku blázniví - totiž jejich okolí je za takové
považovalo. Jejich bláznovství spočívalo v tom, že se netrápili, nežili
v úzkostech, nebáli se smrti a nezatěžovali se maličkostmi. Žili plně a
intenzívně, a díky této celistvosti a síle vykvetl jejich život jako
nádherný květ - byli plni vůně, lásky a smíchu.
Takové věci budou ale jistě vadit miliónům lidí kolem vás. Nemohou se
moci smířit s myšlenkou, že se vám povedlo něco, co oni nedokázali; budou
se proto všemožně snažit vás trápit. Budou vás odsuzovat a tím se
snažit srazit vás na kolena - zkazit vám tanec, vzít vám radost - tak
abyste se mohli vrátit zpět do klece.
Musíte sebrat veškerou odvahu, a když vám budou lidé říkat, že jste
blázni, mějte z toho radost. Odpovídejte jim: " Máte úplnou pravdu, na
tomhle světě mohou jen blázni být šťastní a plní radosti. Já jsem si
zvolil bláznivost s její radostí, blažeností a tancem; vy jste si zase
vybrali rozumnost a její bídu, trýzeň a peklo - naše volby jsou různé.
Buďte si tedy rozumní a ponechte si své utrpení; mně ale ponechte mou
pošetilost. Nebuďte tím dotčeni; ani já se necítím být uražený - na
světě je tolik rozumných lidí, ale mě to neuráží.
Bude to jen otázka času... Velice brzy, jen co se lidé smíří s tím, že
jste blázni, přestanou vás obtěžovat; a vy pak budete moci vejít do jasu
svého původního bytí - budete moci odhodit všechnu faleš.
Celá naše výchova způsobuje rozštěpení mysli. Svému okolí,
společnosti, celému světu musíme ukazovat nějakou tvář - a nemusí to
být ani naše skutečná tvář; vlastně to naše parvá tvář být nesmí.
My musíme nastavovat tvář, která se lidem líbí, kterou dokážou ocenit,
která je pro ně přijatelná - jejich ideologiím a tradicím- a svou pravou
tvář si musíme ponechat pro sebe.
Tento rozpor se stává nepřekonatelným, protože mezi lidmi trávíme
většinu svého času, setkáváme se s nimi na každém kroku, jednáme s nimi
- jen velmi zřídka býváme opravdu sami. A tak se pochopitelně stává naše
maska víc a víc součástí našeho já na úkor naší pravé
přirozenosti.
A společnost vytváří v každém z nás strach - strach z odmítnutí,
strach, že se nám bude někdo smát, strach ze ztráty vážnosti, strach z
toho, co by tomu řekli lidé. Jsme nuceni přizpůsobovat se všem těm
nevidomým a nevědomým lidem, nesmíme být sami sebou - to je dosud všude
hlavní tradice ve světě; nikomu není dovoleno, aby byl sám sebou.
Kdykoliv jsme ve společnosti druhé osoby, staráme se míň o sebe; spíš
nám jde o to, jaký si ten druhý o nás udělá názor.
Když jsme ale sami, třeba v koupelně, chováme se skoro jako děti - někdy
se na sebe šklebíme do zrcadla. Pak ale zjistíme, že se na nás někdo
dívá klíčovou dírkou, a i kdyby to bylo jen malé dítě, okamžitě se
začneme chovat jinak; už je z nás zase naše obvyklé staré známé já -
rozvážný, usedlý člověk, tak jak se to po nás žádá.
A nejpodivnější na tom všem je, že z těch lidí máme strach, a oni mají
strach zase z nás: všichni se bojí všech. Nikdo si nepřipouští svoje
pocity, svou realitu a autenticitu - a přesto po tom všichni touží, protože
potlačovat svou pravou tvář se rovná sebevraždě.
Zodpovědnost máte však jen k vlastnímu životu, ke svému bytí. Neodporujte
mu tedy, protože tím na sobě pácháte sebevraždu, ničíte sami sebe. Co
tím získáte? I když si vás budou lidé vážit, i když vás budou
považovat za rozvážné, úctyhodné a počestné lidi, nenaplní to váš
život a vaše bytí. To všechno vám ani trošku neumožní proniknout do
života v jeho nesmírné kráse.
Na světě jste sami: osamoceni jste na svět přišli, osamoceni v něm žijete
a osamoceni ho také opustíte. Všechny názory ostatních lidí na vás
upadnou v zapomenutí; pouze vaše pocity a vaše autentická zkušenost vás
budou provázet i po smrti.
Ani smrt vám totiž nemůže vzít tanec, slzy radosti, čistotu samoty, klid,
vyrovnanost, extázi. To co vám ani smrt nesebere, je vaším jediným pravým
pokladem; avšak to, co vám může vzít kdokoli, žádný poklad není - to
vás jen klamou.
MĚJTE JEDINÝ ZÁJEM:
STAREJTE SE A OCHRAŇUJTE TAKOVÉ KVALITY, KTERÉ SI PONESETE S SEBOU DÁL, I
POTÉ, CO SMRT ZNIČÍ VAŠE TĚLO A VAŠE MYŠLENÍ - PROTOŽE TYTO KVALITY
BUDOU TÍM JEDINÝM, CO VÁS BUDE PROVÁZET. TO JSOU JEDINÉ SKUTEČNÉ HODNOTY;
A JEN TAKOVÍ LIDÉ, KTEŘÍ JE ZÍSKALI, ŽIJÍ DOOPRAVDY - TI OSTATNÍ ŽIVOT
JEN PŘEDSTÍRAJÍ.
Nejlepší způsob jak se minout se životem je zaujmout k němu nějaký
postoj. Všechny postoje mají totiž svůj původ v našem myšlení, ale
život existuje mimo ně. Postoje jsou naše výmysly, naše předsudky a naše
vynálezy. Život naším vynálezem není, naopak, my jsme pouhé vlnky na jeho
hladině. Jaký postoj k oceánu může mít jedna z jeho vlnek? Jaký postoj k
Zemi, Měsíci, ke Slunci a ke hvězdám může zaujímat stéblo trávy?
Všechny postoje jsou egoistické; a všechny jsou hloupé.
Život není filozofie, život není problém; život je mystérium. Svůj
život byste neměli žít podle nějakého vzorce nebo podle okolností - tak
jak vám to namlouvají ostatní - ale vyrazit naplno hned od startovní
čáry.
Každý by se měl pokládat za prvního člověka na světě; za Adama nebo
Evu. Tak se můžete životu otevřít a odkrýt jeho nekonečné možnosti.
Teprve pak se obnažíte a budete přístupnější všem možnostem života.
Postoje fungují jako bariéry: tak ale nikdy nedosáhnete života, jaký
skutečně je - jen ho přizpůsobujete své filozofii, svému náboženskému
přesvědčení, své ideologii; přizpůsobíte-li ho však příliš, něco v
něm odumře. To co z něho vydolujete, bude mrtvola; může sice jako život
vypadat, ale přesto jím nebude.
Lidé to tak dělají už věky. Hinduisté žijí podle hinduistického
postoje, muslimové podle muslimského a komunisté podle komunistického
přesvědčení. Vy ale mějte na paměti jednu základní pravdu: toto
přesvědčení vám zabrání dostat se do styku se životem jaký je; postoj
zkreslují a vykládají.
ŽIVOT SÁM JE JAKO PRÁZDNÉ PLÁTNO; STÁVÁ SE TÍM, ČÍM HO POMALUJETE.
MŮŽETE HO POMALOVAT UTRPENÍM STEJNĚ JAKO BLAHEM. V TÉTO SVOBODĚ JE SLÁVA
ČLOVĚKA.
Můžete jí využít tak, že si uděláte ze života peklo, anebo tak, že
se z vašeho života stane něco krásného, požehnaného, blaženého, že se
stane nebeským. To všechno záleží na vás; máte k tomu veškerou
svobodu.
Utrpení existuje proto, že jsou lidé pošetilí a nevědí, co na plátno
namalovat. Rozhodnutí je ponecháno na vás: v tom je pravá sláva člověka.
Je to jeden z největších darů Boha člověku. Žádnému jinému stvoření
nebyl dán dar svobody; všechna zvířata mají život naprogramován.
Člověk není naprogramován, nemusí sledovat stopy. Zato musí stvořit sám
sebe, musí umět být sebe-tvořivý. Všechno záleží jen na něm: může se
stát Buddhou nebo Bauhadinem - anebo někým takovým jako byl Adolf Hitler
nebo Benito Mussolini. Může z něho být vrah anebo meditující člověk.
Může se stát nádherným květem vědomí - anebo robotem.
Takzvaná náboženství minula vám říkají: " Odříkejte se!" Já vám
však říkám: "Oslavujte!" Oni život negují, popírají, já ho stvrzuji.
Oni vám říkají, že život je něco špatného, iluzorního, a vytvářejí
abstraktní představu Boha, který není ničím jiným než projekcí jejich
vlastní myslí. A tu projekci pak uctívají. To je tak neinteligentní, tak
navýsost hloupé, až se člověk diví, proč milióny lidí uvěřili
takovému holému nesmyslu. To co existuje, je popíráno ve jménu toho, co je
pouhou abstrakcí myšlení. Bůh je jen slovo, ale oni vám říkají, že Bůh
je skutečný.
To život je skutečný: cítíte ho bít ve svém srdci, pulsovat v krvi, je
všudypřítomný - v květinách, v řekách, ve hvězdách. A oni říkají,
že to všechno je jen "májá", pouhá iluze. Říkají, že to všechno je
stvořeno ze stejné látky jako naše sny. A vytvářejí Boha - samozřejmě,
každý si vytváří Boha podle svých vlastních představ. Na světě jsou
tisíce Bohů.
Říkám vám, život je jediná pravda, která existuje Není jiný Bůh než
život. Tak si tedy dovolte být posedlí životem ve všech jeho formách,
barvách, rozměrech - v celém spektru duhy, ve všech jeho tónech. Pokud se
vám tahle jednoduchá věc podaří... Je to jednoduché, protože je to jen
otázka nezasahování. Nepopohánějte proud řeky, nechte ho,ať vás odnese
až do moře. Už je na cestě. Uvolněte se, nebuďte napjatí a nepokoušejte
se o to být duchovní. Nevytvářejte žádné dělítko mezi hmotou a duchem.
Existence je jen jedna, hmota a duch jsou jen dvě strany jedné mince.
Relaxujte, odpočívejte a nechte se unášet proudem.
Riskujte, nesmlouvejte a dozvíte se víc o Bohu, protože každý správný
hráč musí umět riskovat. Správný hráč nekalkuluje, ten umí vsadit do
hry všechno. Představte si jeho vzrušení, když vsadil všechno a
čeká...co se stane teď? A právě v tu chvíli se může otevřít okno.Tahle
chvíle může způsobit přeměnu vašeho vnitřního uspořádání.
Buďte opilí, zpíjejte se životem,tím vínem vší existence. Nezůstávejte
střízliví. Střízliví lidé jsou jako mrtvoly. Pijte víno života. Má v
sobě tolik poezie, tolik lásky a tolik šťávy. V kterékoliv chvíli
můžete přivodit jaro. Stačí, když ho přivoláte a necháte do sebe
vstoupit slunce, vítr a déšť.
Pro tohle moje poselství mě všichni duchovní zatracují. Domnívají se, že
popírám Boha. Já Boha nepopírám. Já ho v první řadě ukazuji v jeho
skutečné perspektivě, oživuji ho, přivádím ho blíž k vám, blíž než
je vaše vlastní srdce - protože on je vaše pravé bytí, nic odděleného,
nic v nedohlednu, nic někde na nebi, ale TEĎ a TADY. Pokouším se zničit
právě onu představu "tam a potom".Moje představa je "TADY a TEĎ", protože
neexistuje jiný prostor než TADY, ani jiný čas než TEĎ.
- Osho (úryvek z knihy "Život, láska, smích")
1
1
