Nikde nikdo,tak jdu chrnět,přeji a hezký sny
Ty vole, to byl zase nával do palice... Celé dopoledne jsem probrečela sama nad sebou, svým zdravotním stavem, koho jsem zklamala a že po mně vlastně nic není.Dokonce jsem se vybrečela i taťkovi do telefonu. Že okamžitě přiletí, co se děje. Nakonec jsem mu musela těžce rozmluvit. Dnes už zůstanu doma... Sakra já v práci řeším problémy a v pohodě. A potom přijde den, dva, kdy jsem psychicky v prdeli. Holt nejsem tak tvrdá, jak si myslím. Jsou lidé, kteří jsou na tom násobně hůř jenže se s tím umí smířit a nenechají se rozhodit do takových stavů. Jenže já jsem uplakánek odjakživa.. Před x lety jsem byla s kámoškou a jejím synem na krásném filmu Rio. Všichni vychechtaní, jenom já jsem konec filmu probrečela... Normální debil
Miláčku,ukaž tetičce,jak říkáž krrrteček.Žadonila maminka.
Nemůžu,jdu si hlát se stlejdou.
Zalila kafe.
Logopeda máme,čvičíme denně a nesvede to.
Hlavně citlivě,nabádala švagrová.
Je křehulka.
Křehulka výskal.
Hráli kuželky a strejda ho používal místo koule.
Kluku,ty prej neumíš-R-.
Nevim.
Řekni:Prdel.
Svedl to na poprvé.