Pokud nikdo nelže, nevymlouvá se, nesvádí vinu na druhého nebo nedělá intriky, tak je beru jako "rodinu". Naštěstí tohle už v Brně neřeším. Když jsou zapotřebí přesčasy, tak není problém a na druhou stranu jsem asi nikdy nikoho neodmítla, když se dostal do nějakého problému. V tom jsem hodně po tatovi. A taky je tam drtivá většina lidí, které znám ještě z kdysi šestitýdenní brigády. Všichni se ke mně chovali hezký i když nevěděli ke komu patřím. Tož tak nějak.😄
Předmět diskuze:
Povídání a diskuze pro všechny pohodové lidičky bez ohledu na věk, pohlaví a náboženského vyznání. Prostě pro všechny staré i nové virtuální přátele a kamarády, kteří mají smysl pro humor a neberou se až tak vážně.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení