Rozcestník >> Ostatní >> Malá samota

Upřímnou soustrast. Ztráta parťáka moc bolí. Bude táta nešťastný.

Asi to bude znít blbě ale přežít někoho koho má člověk rád je pro mě hrozná představa... Babča podle svých slov měla štěstí, že byla v nemocnici v době, kdy jí umírala maminka. Nechali ji na pokoji než umřela. Babča si s ní povídala a celou dobu ji držela za ruku dokud neumřela. I když prababča neodpovídala, tak bylo vidět, že vnímá... To převedení maminky na druhý břeh ji emociálně hodně posílilo a přestala to brát tak nějak blbě řečeno tragicky. Dodnes děkuje Bohu, že měla možnost být s ní až do konce...