Co to je za metal, hen ten oný Potracený? 
Tož to vy mladí už neznáte,my starší trochu,ale ti nejmladší ho halt
žerou, hlavně dvanáctiletý holky 
Jendo, tak to si užiješ ještě tak čtyři, pět let s puberťačkou.-)))
Tož hodně štěstí v tém neščestí.
Ale pamatuj, že klid a trpělivost ti
růže přinesou... I když bys kolikrát nejraději potomkovi pár facek
vrazil. Ale opravdu to nedělej !!!! Zradil bys její důvěru..
Az by ji to melo ochranit pred necim co ji a nebo nekoho jineho muze ohrozit na zivote a zdravi, tak jsou nekdy namiste i ty facky co jsou v tomto ohledu vzdy mene bolestive nez to co by mohlo prijit bez nich. Zalezi samozrejme na okolnostech a na tom ci lze dosahnout tu pozitivni zmenu i rozumnym rozhovorem a pochopenim daneho problemu.
Já jsem byla zavřená v podstatě sama v baráku. Chlap mě vozil do školy a ze školy. Jinak byli všichni v práci. Kolikrát jsem viděla rodiče jenom pár hodin týdně... Mě vychovávali o víkendu prarodiče... Víš hovno jaký je to pocit, když ti povídá pohádky před spaním jenom babička. A klidně i v 17 letech.
Vychova starych rodicu je v urcitem ohledu fajn, ale muze vest i k urcite rozmaznanosti. Ze si mela tak malo kontakt s rodici to je mi lito. Tohle pro dite moc dobre neni, ale je fajn, ze si byla aspon v te peci starych rodicu. Pises dokonce prarodicu.
Děti v pubertě se nefackují !!! V té dětské kolem čtyř, pěti let to funguje.
S puberťákem se nedomluvíš ani po dobrém ani po zlém. To prostě
musíš přetrpět.-))) 
Neco jiste ano, ale jsou veci kde to nelze tolerovat. Jiste ne nebezpecne zlocinne jednani co muze vest k jeho zraneni a nebo ke zraneni jinych lidi.
Zločinného jednání jsem se dopustila dle paragrafu 240 v 15 letech. Ortel
zněl: podmíněné zastavení trestního stíhání na jeden rok... 
Kámoš mě půjčil na parkovišti osmistovku čtyřkolku. Jenže já se
jela projet dál a u benzinky mě odchytla bdělá policie. Tvrdila jsem, že
jsem si ji půjčila bez souhlasu majitele. Přece ho kvůli vlastní blbosti
nedostanu do průšvihu... Tenkrát to věděli i motorkáři z okolí a hodně
jsem u nich stoupla na ceně.-) Táta si pro mě musel dojet a před pclicajtama
na mě řval jak blázen. Ale nevím proč, když se ještě ten den komusi
chlubil do telefonu a měl z toho velkou srandu. 
Prý mu potom policajti řekli, že jsem na tom seděla jak vosa na bonbóně...