náš děda bydlel u nás, v kuchyni, když byl ten zmrd v práci, nejela nám tv, pouštěl nám přes kuchyn do dalšího pokoje tv, pamatuji, jak jsme se sestrou koukali na ferdu mravence, černobílého
pak byl jednou děda mrtvý, ten zmrd vstával na šestou do práce, ráno vstala matka a řekla, děda je mrtev
nebyl žádný pohřeb, nic, vůbec se o tom nemluvilo, dojde vám to až potom
myslím si, že můj děda je můj otec, že ho zabil můj "otec", udusil ho polštářem ve spánku
chtěl potom zabít i mě, v Podivíně, Bůh nebo můj děda mu to nedovolili
tehdy Bůh nebo můj děda spustil déšt, byly by všude jeho stopy, nemoh
to udělat, můj přítel déšt 
ten vůl mě chránil i ze záhrobí, jednou na to přijdete, že jsem nelhal
i má žena chce pořád lhát, pořád to nechápe, že se lží se nikam nedostaneme
