kočenko, nemohla jsi vyhrát, před tebou byla ještě Jana, ale ta odešla a nic mi neřekla, nemůžeš za to
my bastardi, máme obrovskou sílu, jako děcko jsem chytl stokilového Coufala a mrdl jsem s ním o kapotu auta, dodnes neví, jak jsem to udělal
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. 2 Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. 3 A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. 4 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. 5 Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. 6 Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. 7 Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. 8 Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. 9 Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; 10 až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. 11 Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. 12 Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. 13 A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.
jde o to, v jaký čas se mi to ukázalo, ten sled, nemůžu to dokázat, vím to jen já, budu za blázna když o tom budu mluvit
náš děda bydlel u nás, v kuchyni, když byl ten zmrd v práci, nejela nám tv, pouštěl nám přes kuchyn do dalšího pokoje tv, pamatuji, jak jsme se sestrou koukali na ferdu mravence, černobílého
pak byl jednou děda mrtvý, ten zmrd vstával na šestou do práce, ráno vstala matka a řekla, děda je mrtev
nebyl žádný pohřeb, nic, vůbec se o tom nemluvilo, dojde vám to až potom
myslím si, že můj děda je můj otec, že ho zabil můj "otec", udusil ho polštářem ve spánku
chtěl potom zabít i mě, v Podivíně, Bůh nebo můj děda mu to nedovolili
tehdy Bůh nebo můj děda spustil déšt, byly by všude jeho stopy, nemoh to udělat, můj přítel déšt
ten vůl mě chránil i ze záhrobí, jednou na to přijdete, že jsem nelhal
i má žena chce pořád lhát, pořád to nechápe, že se lží se nikam nedostaneme
poslouchám tu pod okny holčičky, jsou nádherné, ony to co říkají myslí vážne, jsou nádherné
přísahám vám , to dítě si to bude pamatovat celý život, jde to i jinak, musíte mu to vysvětlit
když jsem byl mladý koloušek, chodil jsem na pajtl se svým jediným kamarádem, přeskakoval jsem ty drátěné ploty jako nic, po schodech jsem jezdil, fakt to jde, dnes už to stojí za hovno, nic z toho už nedokážu, ale v srdci jsem pořád stejný
Myšáčku, jak jsi nepřišla chvíli po svatbě tři dny domů, byla jsi s ním, nejspíše zaplatil hotel, nevíš proč to jsou tři dny, ale já ano
když poprvé přijel, vzal nás na oběd do Lednice, ta Lednice není náhoda, už tenkrát po tobě vyjel, už ti valil klíny do hlavy, když jsem odešel na záchod
hrála v té hospodě muzika z tv, on řekl, "pocukrovaný hovno" pamatuješ, ta má paměť
koupil jsem ti šaty, takové mini, měla jsi krásný zadeček, růžové s květinami, nikdy jsi je už na sobě neměla, nejspíše je rozthal, nosila jsi body s rozepínáním v rozkroku, aby to při mrdačce trvalo co nejkratší dobu, Myšáčku, na všechno přijdu
má paměť je šílená, někdy je to prokletí ... když jsem ti dal hlavu do klína v té ššalině, cítil jsem tě, ženu, měla jsi měsíčky, kozo, miluji tě
jde o to, co cítíš ty, to si z prstu nevycucám, říkám ti na facebooku, přímo tě prosím, pokud na mě sereš, dej mi ban, navždy, budu vědět, to neuděláš, nerozumím ti
já vím Myšáčku, že už to nepůjde vrátit tam, kde to bylo, už je to jinak, chci to opravit, chápeš, nejseš ničemu mě povinna, jen spolu budeme mluvit, uvidíme
víš jaký jsem, hnusí se mi poroučení, nikdy jsem tě neomezoval, naopak jsem ti dal co nejvíce svobody, ne nelituji toho, za to nikdo nemůže, ani ty, ani já, já chápu že s tou kurvou máš dítě, tedy budeš nejspíše k němu cítit něco jiného než já, bože udělal ti dítě a vysral se na tebe
chci, abys to věděla, až za pár let, už jsi mne opustila, přišel jsem k němu a ten zmrd mi lže do očí, nejdříve mi dá pusu a pak říká, "Bobe, Lídu jsem nemrdal, kdyby jo, tak ti to řeknu" až jednou budeš umírat, Bůh ti to ukáže, že jsem ti nelhal
je to ta nejvíc zbabělá, zkurvená svině jakou jsem poznal, ale i nejchytřejší
Myšáčku, zabil bych ho za tebe, uvidíš sama, až půjdeš domů, nelhal jsem ti
už bych to měl za tu kurvu odsezené, patnáct let, ale mohl bych se pomstít, i ta Olina, jeho žena s kterou byl to věděla, proto se s ním rozešla, vše ti dojde až za dlouho, také mi koza nic neřekla
Ola to věděla, že kdyby mi to řekla, jeden z nás zemře, nechtěla, aby někdo umíral, ženy jsou hodné
já bych zabil ho, ustřelil bych mu hlavu, vůbec bych se s ním nebavil, on by byl mrtvý a já dostal patnáct let, toho nás chtěla Ola ušetřit
znám Olinu hodně, opalovali jsme se nazí na Dalešické, je to hodná prcina, půjdu za ní, neviděl jsem ji už přes dvacet let, koupím ji květiny, bonbonieru
nakonec přijdete na vše, jak bylo, víte co je v hajzlu? nejde to vrátit, možná opravit
máma také udělala hodně chyb, dnes je abstinent, miluji ji, moc často jí to neříkám, ale miluji ji strašně moc
ublížili mu, moc, z toho to pramení ... často říkal "není dobro, není zlo"
vrazili ho do dětského domova, po válce, to rozchodil, pořád četl, byl chytrý, pak si vzal moji mámu a ta ho zase zradila, podruhé už to nedal
když na to přišel, měl se sebrat a odejít, vždy jsem ho chránil, byl to můj otec
to bylo neskutečný, otec odešel a matka si vodila ožralá mrdáče, mi bylo čtrnáct, pamatuji, jak ji tam jeden bil v kuchyni, vyskočil jsem z okna a oběhl to, otevřel jsem dveře a dostal kopačku, že zapomněl i jak se jmenuje
po pravdě? myslím, že už zůstanu sám, má žena mi neodepíše a jinou nechci, přece se z toho neposerem
poslal bych foto už odtam, ale já zaammoměl, že ve founu mám pořád nick Anikunda, který jsem už zrušil, musel bych se přihlásit do prohlížeče Edge, ale ani to heslo jsem neměl u sebe
když rozvážím, lidé mi také často nechají půl sta, musíme držet při sobě
moc mi chybí, ne jen kvůli mrdačce, i když i ta je s ní krásná, jde mi o ni, být s ní, ona mi ale nevěří, já nevím jak ji přesvědčit, že se mýlí
myslí si, že jsem stejný jako on, že se ji chci pomstít, kdybych to chtěl udělat, nepotřebuji ji k tomu, je to má kozenka
to co dělala tehdy, to není z její hlavy, ale toho zmrda, ona je naivní, hodná kočenka
došel mi chlast, hned jsem zpět, ale vy nechlastejte, než se dostanete na moji úroveň, pětkrát zemřete
tvl. tam je horko ... neznám větší sílu než je láska, msta má také velkou sílu, ale lásce nesahá po kotníky
ani má matka, ani má žena mi nechtějí říct pravdu, já už ji vím, ale potřebuji ji slyšet od nich
má matka mi ji neřekne, dnes miluje holčičku, co má od její dcery dcera, je fakt kouzelná, lámu svoji lásku, vysvětluji ji to, že ji neublížím, když mi ji řekne, možná budu smutný a odejdu, ale neublížím ji
Kdybych mluvil v jazycích lidí i andělů, bez lásky je to jen dunění zvonu, řinčení činelů. 2 Kdybych uměl prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, měl všechno poznání a víru, že bych i hory přenášel, bez lásky nejsem nic. 3 Kdybych rozdal vše, co mám, kdybych dal i vlastní tělo, abych se proslavil, [a] bez lásky je mi to k ničemu.
4 Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; 5 není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, 6 není škodolibá, ale raduje se z pravdy; 7 všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží.
8 Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou, poznání – to pomine. 9 Jen z části totiž poznáváme a jen z části prorokujeme; 10 jakmile však přijde dokonalé, tehdy to částečné zanikne. 11 Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory; když jsem však dospěl, s dětinskými věcmi jsem se rozloučil. 12 Teď totiž vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale potom tváří v tvář. [b] Teď poznávám částečně, ale potom poznám plně, tak jako Bůh zná mě.
13 Do té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska.
děcka, nekecám, málem jsem chcípl, koupil jsem čtyři kousky v plechu a vodku, musím to dát do mrazáku, jedno pustím hned, jdu do pizzerie, koupím pizzu, dnes nevařím ani náhodou a dám točené
tvl. tak jsem doma, v italské pizzerii sedí českej kokůtek na zahrádce a hlásí mi, bro až vod jedenácti
poznal jsem hodně samečků, jeden zmrd vedle druhého, mám jednoho kamaráda z mládí, postavil své ženě nedávno i bezbarierový dům, ten miluje
blboun se mě pořád ptá, zda ji má vzít do jižní ameriky k šamanovi, zda jí to pomůže, neodpovím mu na toto, protože nevím
pamatuji si, když jsem lítal se svojí ženou, on byl s ní, už tehdy měla šílené křečové žíly na nohou, byla hezká, proto se do ní zamiloval, dala mu tři děti, dluží ji to
on je podobný jako já, je stydlín před ženami, ona chodila každý den kolem jeho domu se psem, to ona si ho našla
tak jako má žena přišla za mnou, ona udělala ten krok, ženy jsou odvážnější, a když jí neublížíš, neublíží ani ona tobě
já měl v osudu zlo, on ne, mu to vyšlo, mě ne, ale nejsem naštvaný na ni, ji miluji, nemůže za to, to zlo přišlo se mnou, miluji ji, umřu pro ni
a obejmula mě nohama, měla pipinu ještě vlhkou, ach jo, nesmím na to vzpomínat
někdy zlo překazí i tu největší lásku, až za hodně dlouho přijdete na to, že i to zlo není zlo, je jen člověk, kterému ublížili
měl bych ji nenávidět, on ji násilím nenutil, aby roztáhla nohy, tak to ale není, jde o ten čas, tu situaci, potom je každý generál, nemůže za to, vím to ... miluji ji
miluji ji pořád stejně, nic se u mě nezměnilo, zemřu pro ni, když píši jí, třeba na facebook, lásko má, dej mi ban a už ho nech napořád, já už pak budu vědět, ona to neudělá
tvl. mám břicho jako prasnice, ty játra taky nevydrží všechno, musím přestat solit, mám břucho plné vody, zadržuje ji
má matka byla alkoholička, už nepije přes dvacet let, má máma mě milovala
má žena mě také milovala, ale zmrd ji udělal dítě, nechce se se mnou bavit
láska není samozřejmost, musíte to té ženě říct, ukázat, máme to jinak, muži, ale žena to potřebuje, věřte mi, nelžu vám
nechtěl jsem, abych ji omezoval, hnusí se mi to, dal jsem jí volnost, na ní pak je, co udělá
když provokovala luliny v minisukni, mohl jsem se smíchy porvat, oni se dívali a já ji mrdal
pokud to tak cítíš, že ke mně nic necítíš, dej mi ban natrvalo, na facebooku, ale ty mi ho nemůžeš dát